Už chápete? Mica (slída) je minerál, že? A proč je důležité to vědět?
No… dalším velkým a skutečně srdcervoucím problémem v kosmetickém průmyslu je dětská práce. Asi jste nečekali, že některé ingredience ve vašem make-upu a krému musely být těženy, ale tohle je smutná realita a je třeba o tom mluvit.
Zdroj obrázku: pixabay.com
Co je tedy mica a proč její příběh není tak „třpytivý“?
Trocha nudné teorie – mica je skupina silikátových minerálů a její krystaly lze snadno rozdělit na extrémně tenké elastické pláty. Je široce používán v automobilovém a elektronickém průmyslu. Mica se nachází v mnoha elektronických zařízeních, například v mikrovlnné troubě.
Důvodem, proč jeho popularita v kosmetickém průmyslu v průběhu let tolik vzrostla, jsou jeho reflexní a třpytivé vlastnosti.
Nedávno jsem si doma procházela své kosmetické produkty a byla jsem šokována, že mnoho z těchto produktů obsahuje mica : zubní pasta, pudr na obličej, oční krém. Vždy se ujistím, že kupuji přírodní produkty, ale tady je háček, mica je ve skutečnosti přírodní složka! V make-up produktech, jako jsou oční stíny, pudry na obličej, rtěnky nebo tělové třpytky, je mica mezi prvními uvedenými složkami, což znamená, že je jednou z HLAVNÍCH používaných složek.
Zdroj obrázku: pixabay.com
Vzhledem k tomu, že se jedná o nerost, musí se těžit. Mica se vyskytuje převážně v Číně a Indii, přičemž Madagaskar se v posledních letech stal významným zdrojem. Madagaskar, který má jednu z nejvyšších měr chudoby na světě, využívá nelegální těžbu micy jako zdroj příjmu pro mnoho rodin [1].
Jak říká Claire van Bekkum, senior projektová manažerka v Terre des Hommes Netherlands:
„V těchto odlehlých oblastech, kde probíhá těžba micy , mnoho dětí postrádá vzdělání [or] sociální služby a jsou zde slabé místní instituce. Těžba je často rodinná záležitost, protože z ní pochází jediný příjem.“ [2]
Madagaskar a Indie jsou spojovány s využíváním dětské práce v micových dolech, protože jde o oblasti s vysokou mírou chudoby a rodiny často bojují o to, aby si vydělaly dost na živobytí. Nejhorší na tom je skutečnost, že tyto doly jsou zcela neregulované a velmi dobře skryté, což znamená, že představují mnoho nebezpečí, zejména pro tak malé děti. Není možné přesně říci, kolik dětí pracuje v dolech, ale odhaduje se, že Indie má kolem 22 tisíc dětských pracovníků a podle amerického ministerstva práce má Madagaskar v micové zóně kolem 10 tisíc dětí mladší než 5 let! [1]
Jaká jsou nebezpečí?
Neregulované doly jsou extrémně nebezpečným místem a často se mohou zhroutit. Těžba nerostu zahrnuje nebezpečné kopání a použití různých těžkých nástrojů. Příběhy o dětech uvězněných nebo umírajících pod padajícími kameny nejsou neobvyklé, a protože jsou tyto doly nelegální a bez dozoru, nemohou včas získat vhodnou pomoc. To také znamená, že rodiny po takových nehodách nemají nárok na žádnou pomoc nebo odškodnění [3].
Zdroj obrázku: pixabay.com
Těžba micy je nejen nebezpečím pro bezpečnost dětí, ale také velkým problémem, který se týká jejich zdraví. Neustálé dýchání prachu v dolech může často vést k respiračním problémům, dokonce i zjizvení plic, zatímco neustálé kopání holýma rukama může vést k různým kožním infekcím. Kromě těchto hrozných podmínek jsou děti pracující v dolech také terčem sexuálního a fyzického zneužívání [4].
Takže co můžeme dělat?
Při nákupu kosmetických produktů buďte obezřetní a pozorní – zabraňte zaplnění regálů mnoha zbytečnými produkty a raději se zaměřte na pár důvěryhodných kousků pro minimální péči o pleť. Často se nám nabízí paletka očních stínů – ze které jich pár využijeme a všechny ostatní přijdou nazmar. Potřebujete třpytivý make-up jen na jeden večer? Zeptejte se svých kamarádek, určitě některá z nich už nějaký doma má. Ale hlavně: jděte ven a bojujte! Ne doslova, nejdůležitější je, když o tom začneme mluvit. Zeptejte se výrobců, kde získávají svou micu, čím více lidí o tom ví a prošetří problém, tím rychleji ho můžeme řešit. Těžařské firmy by měly platit zaměstnancům – horníkům – spravedlivou cenu. Teenager pracující v dole vydělá v průměru 0,20-0,50 € za den! To sotva pokryje náklady na nákup jídla. Kdyby dospělí dělníci vydělávali dost na to, aby uživili své rodiny, nemuseli by posílat své děti do dolů [1].
0 komentářů