Mikroplasty v našich zubních pastách – co ukazují data ze Slovinska

Autor Anja Bubik, PhD

Zubní pasty jsou jedním z nejčastěji používaných výrobků pro osobní hygienu. Používají je děti, dospělí i senioři téměř po celém světě každý den. Podle definice se jedná o polotuhý materiál pro odstraňování přirozeně se vyskytujících usazenin ze zubů. Uvádí se, že by bylo vhodné čistit zuby pravidelně ráno a večer a jednou denně používat také zubní nit nebo kartáček na mezizubní prostory. Průzkumy v Evropě naznačují, že v některých zemích si podle zpráv čistí zuby více než jednou za den 75 % dospělých a dětí, naopak v jiných zemích tak činí méně než 45 % [1].

Zdroj obrázku: A. Bubik

V současné době je na trhu k dispozici široká škála zubních past. Zatímco každá značka má ve svých vzorcích různé složení a poměry, základní a běžné složky, které lze nalézt v zubních pastách, jsou: abrasiva (brusiva), barviva, detergenty, aromata, fluoridy, zvlhčující látky, zahušťovadla, konzervační látky, sladidla a bělidla.

… To je spousta ingrediencí a pro běžné uživatele je těžké rozpoznat jejich nebezpečí!

Naštěstí ne všechny výše uvedené ingredience se používají v každé zubní pastě, zejména ne v těch ověřených přírodních.

Abraziva jsou tvrdé materiály používané k odstranění méně odolných materiálů z povrchu pomocí broušení a tření. Abraziva v zubních pastách pomáhají při mechanickém čištění zubů a v některých zubních pastách se objevují jako mikroperličky. Jedná se o pevné plastové částice o rozměrech menších než jeden milimetr (například polyethylen (PE), polymethylmethakryláty (PMMA)…). Používají se nejen do zubních past, ale například i do pleťových peelingů. Zubaři vypozorovali mikroperličky zachycené v dásních pacientů, což může představovat vážný problém, protože oblast mezi zuby a dásněmi je extrémně citlivá[2].

GS tip: POZOR, mikroperličky mohou být obsaženy i ve výrobcích ústní hygieny, jako jsou ústní vody a čistící tablety na rovnátka či zubní protézy!

Mnoho kosmetických firem se snaží začlenit do svých produktů některá přírodní abraziva – např. mleté vlašské, mandlové a pistáciové skořápky, různá semínka a pecky, krystalky soli…

Existují tedy i přírodní alternativy, my se však blíže podíváme na syntetická abraziva.

Zdroj obrázku: A. Bubik

Jak poznáme mikroplasty v našich zubních pastách?

S cílem upozornit na problematiku znečištění produktů osobní péče a kosmetiky mikročásticemi, spustila v roce 2012 nadace Plastic Soup Foundation kampaň pojmenovanou Beat the Microbead (porazte mikročástice). Nadace poskytuje seznam více než 500 mikroplastových přísad, široce používaných v produktech osobní péče, které mohou přispět ke globálnímu problému znečištění mikroplasty. Na základě omezení navržených Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA)a vlastností syntetických polymerů (jestli jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické, snadno biologicky odbouratelné a zda představují riziko pro lidské zdraví), produkty pro osobní péči jsou v rámci tohoto projektu kategorizovány do čtyř skupin – červená, oranžová, zelená a nulová. Kategorizace je založena na mikroplastových složkách v produktech. Bylo zjištěno, že produkty na červeném seznamu obsahují přísady, které jsou běžně považovány za mikroplastové přísady např. polyethylen (PE), polypropylen (PP), polymethylmethakrylát (PMMA), nylon (PA), polyuretan a kopolymer akrylátů. Produkty na oranžovém seznamu obsahují tzv. „skeptické mikroplasty“ (např. Polyquaternium, Poloxamer, PEG a PPG). Jedná se o syntetické polymery, pro které nejsou k dispozici dostatečné informace o jejich vlivu na lidské zdraví a zdraví životního prostředí. Produkty na zeleném seznamu a na nulovém seznamu neobsahují žádné mikroplastové nebo „skeptické mikroplastové“ složky [3].

Co ukazují data ze Slovinska?

V roce 2019 proběhl ve Slovinsku na Fakultě ochrany životního prostředí výzkum „Syntetické polymery v zubních pastách“. 186 zubních past od 30 různých značek ze slovinského trhu bylo zkontrolováno na přítomnost syntetických polymerů na základě dostupných deklaračních údajů a následně porovnáno s veřejně dostupnými údaji projektu Beat the Microbead.

Výsledky zdůraznily, že 55 % zkoumaných zubních past, které patřily 17 různým značkám, mělo jako základní složku alespoň jeden syntetický polymer. Polyethylen glycoly (PEGy) byly nalezeny jako nejběžnější plastová složka a byly přítomny v 70,4 % všech zkoumaných zubních past s obsahem syntetických polymerů. PEGy zahrnují třídu polymerů a za jejich názvem obvykle následuje číslo, které představuje přibližnou molekulovou hmotnost sloučeniny (např. PEG-6, PEG-32,…). PEGy a jejich deriváty (sloučeniny vytvořené z PEG nahrazením, přidáním nebo odstraněním některých částí molekuly) se používají v mnoha kosmetických prostředcích kvůli svým fyzikálním vlastnostem (jako je rozpustnost a viskozita) a kvůli nízké toxicitě. Ve výzkumu byly nejčastěji používané PEGy v zubních pastách PEG-6, -8, -12 a -32, PEG – 30/40 glyceryl stearát, PEG-40 stearát, PEG-40/60 hydrogenovaný ricinový olej, PEG-3 lojový Aminopropylamin.

Mezi zubními pastami se syntetickými přísadami lze pouze 11 % zkoumaných zubních past (tj. cca 6 % všech zkoumaných zubních past) zařadit do červené skupiny na základě kategorizace Beat the Microbead. Výsledek se očekává díky vysokému zjištěnému podílu PEG v zubních pastách, které patří do oranžové kategorie skeptických látek. V naší červené skupině byly pouze dvě zubní pasty pro děti, což odpovídá 18 % všech zubních past s mikroplastickými složkami.

Z online veřejného průzkumu ve Slovinsku vyplynulo, že pojem „mikroplasty“ známe (78,6 %) a více než polovina respondentů (62,4 %) si je vědoma přítomnosti mikroplastů ve svém každodenním životě. Ale pouze 36,8 % z nich vědělo o mikroplastech v produktech osobní péče a kosmetiky.

Spotřebitelé také nevěděli o mikroperličkách v zubních pastách:

  • Více než polovina (55,6 %) respondentů neví, že zubní pasta může obsahovat mikroplastové přísady
  • Většina spotřebitelů (91,5 %) nevěnuje při nákupu zubní pasty pozornost mikroplastovým nebo syntetickým polymerním složkám.
  • Téměř 77 % respondentů není schopno uvést název ani jednoho syntetického polymeru, který by se mohl v zubní pastě nacházet.
  • Jako plastovou složku v zubních pastách respondenti rozpoznali pouze PEG.

Zubní pasty jsou používány po celém světě velmi často. Po použití se složky zubní pasty rozpuštěné nebo nerozpuštěné ve vodě stávají součástí toku komunálních odpadních vod. Kromě toho zubní pastu častokrát spolknou při mytí zubů naše děti. Proto je velmi důležité vědět, z jakých chemických látek se zubní pasta, kterou používáme, skládá!

V následujících desetiletích pomůže snížit rozšířené problémy s mikroplasty návrh EU na omezení záměrného používání mikročástic ve výrobcích pro spotřebitelské nebo profesionální použití jakéhokoli druhu. Navíc i my můžeme udělat spoustu dobrého pro sebe a životní prostředí jen několika jednoduchými kroky.

Zdroje

[1] Eaton K., Carlile M. (2008): Tooth brushing behaviour in Europe: opportunities for dental public health.International Dental Journal 58 (5), p p. 287-293.

[2] http://www.campoly.com/

[3] https://www.beatthemicrobead.org/ (October 2022)

Author

  • Anja Bubik, PhD

    Získala doktorát z biochemie a molekulární biologie na Lékařské fakultě Univerzity v Lublani. Pracuje jako odborný asistent a vědecký pracovník na Fakultě ochrany životního prostředí, kde se zabývá environmentálními otázkami souvisejícími s lidským zdravím. Jako vedoucí laboratoře se stará o zavádění nových výzkumných a vyučovacích metod a podílí se na mnoha aplikovaných a osvětových projektech.

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *