Víte o přítomnosti mikroplastů v kosmetických produktech?

Autor Anja Bubik, PhD

Produkty osobní péče a kosmetika (dále jen PCCP – z anglického personal care and cosmetic products) jsou produkty používané po celém světě. Určitě je taky používáte, že? Různé studie již zdůraznily obavy o životní prostředí a lidské zdraví v souvislosti s používáním mikroplastů v PCCP. Od roku 2017 se Evropská unie snaží omezit záměrné používání mikroplastů v těchto produktech.

Tento článek stručně shrnuje mikroplasty v PCCP – aby vám připomněl, jak můžete minimalizovat celosvětový problém mikroplastů v životním prostředí – každá akce se počítá!

Fakta o plastech

Plasty najdeme všude kolem nás. Díky svým všestranným vlastnostem se používají v široké škále průmyslových odvětví a lze z nich vyrobit téměř vše: obaly, auta, barvy, hračky atp. Plastový znamená odolný, užitečný, lehký, levný, poddajný, pevný a při uváženém použití i recyklovatelný a udržitelný. Plastové výrobky používáme k tomu, aby byl náš život čistší, bezpečnější, jednodušší a pohodlnější. Plasty jsou také motorem inovací, usnadňují efektivní využívání zdrojů, zachraňují životy ve zdravotnictví, vytvářejí bezpečnostní řešení a mají pozitivní vliv na ochranu klimatu. Například plastové komponenty v moderních automobilech snižují jejich hmotnost a emise, lehké plastové obaly snižují množství plastového odpadu, plastové izolace jsou energeticky účinnější.

„Tato cenná komodita je však předmětem stále většího znepokojení z hlediska životního prostředí. Můžeme si tedy logicky položit otázku: Je plast přínosem nebo hrozbou?“

Zde jsou některé zajímavé údaje

Od začátku 50. let 20. století, kdy začala velkovýroba syntetických materiálů, lidé vyprodukovali 8,3 miliardy tun plastů, což odpovídá hmotnosti 80 milionů modrých velryb nebo 1 miliardy slonů [1]. Každý rok se vyrobí více než 300 milionů tun plastů a polovina z nich je určena k jednorázovému použití [2]. V roce 2020 evropský plastový průmysl zaměstnával téměř 1,5 milionu lidí v přibližně 55 000 společnostech, kde výroba dosáhla 58 milionů tun ve srovnání s 368 miliony tun celosvětové produkce plastů [3]. Přestože se část plastového odpadu recykluje (přibližně 9 %), většina končí na skládkách a v životním prostředí, kde plastový materiál zůstává, hromadí se nebo se rozkládá na mikročástice, které znečišťují vodu a ovzduší, škodí mořským živočichům a nakonec je může spolknout i člověk [1]. Odhaduje se, že až 10 % vyprodukovaných plastů končí v oceánech, kde mohou přetrvávat a hromadit se, a představuje až 80 % veškerého mořského odpadu [4].

„Myslíte na osud plastů v životním prostředí, když nakupujete?“

Od (makro)plastů k mikroplastům

V posledních letech byly mikroplasty zaznamenány v různých vodních ekosystémech, a v souvislosti s tím se celosvětově zvýšily obavy o životní prostředí. Mikroplasty jsou definovány jako člověkem vyrobené plastové předměty, pevné umělé polymery menší než 5 mm [5], [6], které lze podle původu rozdělit na primární a sekundární. Primární mikroplasty se vyrábějí v mikroskopické velikosti a běžně se používají v oplachové kosmetice (přípravky, které se po aplikaci na vlasy nebo kůži mají odstranit). Na druhé straně sekundární mikroplasty vznikají v důsledku rozkladu (makro)plastů nebo plastového odpadu v prostředí v důsledku různých fyzikálně-chemických nebo biologických procesů (např. UV záření). Určitě jste už někdy viděli odhozené plastové obaly v přírodě. Velká část mikroplastových částic v životním prostředí vzniká právě rozkladem z větších plastových předmětů.

„Odhaduje se, že celkově se v EU ročně spotřebuje asi 145 000 tun mikroplastů [6], a že průměrný spotřebitel vyhodí 2,4 g mikroplastů denně [7].“

Primární mikroplasty mohou neúmyslně vznikat a uvolňovat se do životního prostředí, když se větší kusy plastů, jako jsou pneumatiky nebo syntetické textilie, odírají, opotřebovávají a trhají. Na druhé straně jsou mikroplasty záměrně přidávány také do řady produktů, včetně výrobků pro osobní péči a kosmetiky (PCCP), hnojiv, přípravků na ochranu rostlin, čisticích prostředků, barev a produktů používaných v ropném a plynárenském průmyslu. Odhaduje se, že pneumatiky a syntetické textilie představují většinu obsahu primárních mikroplastů v oceánech, 28 % a 35 %. Pro srovnání, mikroplasty z PCCP tvoří „pouze“ 2 % všech primárních mikroplastů v oceánech [1], [2].

Mikroplasty jako mikroperličky

V PCCP jsou záměrně přidávány mikroplastové komponenty s cílem zlepšit vlastnosti produktu. Nejčastěji jsou použity do různých peelingů k odstranění odumřelé kůže a k čištění pokožky [8]. Přidávají se také pro pojivové, suspenzní (emulgátory), filmotvorné, zahušťovací, estetické, zmatňující nebo antistatické vlastnosti [7]. Při použití v PCCP se mikroplasty nazývají mikroperličky: jsou to drobné částice obvykle menší než 1 mm. Mikroplasty v produktech bez oplachování, jako jsou pleťové vody, make-up, deodoranty, opalovací krémy, jsou obvykle ještě menší, kolem mikrometrů až nanometrů [7].

„V některých PCCP jsou mikroplasty záměrně přidávány k zajištění a zlepšení funkce produktu. Často o nich ani nevíme, což znamená, že neúmyslně přispíváme k hromadění mikroplastů v životním prostředí.“

Zdroj obrázku: A. Bubik

Mikroperličky jsou velmi užitečné v oplachovacích produktech. Polyethylen (PE), polyuretan (PU), kyselina polyakrylová (PA) jsou běžnými složkami různých produktů péče o pleť a čisticích prostředků, jako jsou čisticí prostředky na ruce, tělové a obličejové peelingy, pleťové masky [5]. Kromě toho jsou v PCCP často přítomny také ve vodě rozpustné polymery, které však nesplňují kritéria pro definici mikroplastů, a proto nejsou zahrnuty do ohlášených omezení a zákazů EU v oblasti záměrně přidaných mikroplastů. Dle mého názoru, mnoho problémů týkajících se syntetických materiálů v PCCP není stále uzavřeno.

GS tip: Nejlepším způsobem, jak se vyhnout mikroplastům v PCCP, je pečlivé čtení složení produktu, kde snadno poznáte přítomnost syntetických polymerů.

Přestože mikroperličky z PCCP nepřispívají vysokým procentem ke znečištění mikroplasty, mohou představovat hrozbu pro životní prostředí. Proto si musíme být vědomi problému mikroplastů a zabránit jejich globálnímu hromadění, a to nejlépe tím, že se vyhneme používání takových produktů. V roce 2015 Cosmetics Europe doporučila svým členům, aby přestali používat plastové mikroperličky pro účely čištění a exfoliace v oplachových PCCP. Je skvělé, že dnes dosáhli 97,6% snížení plastových mikroperliček. To potvrzuje účinnost dobrovolné iniciativy tohoto odvětv [9].

Jaké jsou hlavní obavy?

Mikroplasty mají potenciál poškozovat všechny živé organismy. Tím, že mají mikroskopické rozměry, se stávají biologicky dostupnými pro organismy v celém potravinovém řetězci. Navíc přispívají k uchycení znečišťujících látek ve vodě. V důsledku toho může požití mikroplastů způsobit expozici toxinům a bioakumulaci v potravním řetězci [10].

V roce 2017 požádala Evropská komise (EK) Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), aby posoudila vědecké důkazy pro přijetí regulačních opatření na úrovni EU ohledně mikroplastů, které jsou záměrně přidávány do produktů. Poté agentura ECHA navrhla rozsáhlé omezení mikroplastů ve výrobcích uváděných na trh EU/EHP, aby se zabránilo nebo omezilo jejich uvolňování do životního prostředí. Očekává se, že návrh zabrání uvolnění 500 000 tun mikroplastů během 20 let [6].

Další zajímavé články?

V dalších článcích se dozvíte něco více o abrazivech v kosmetice, polymerech rozpustných ve vodě, jako je polyethylenglykol (PEG) ve vašich koupelnách. Kromě toho si nenechte ujít slovinskou případovou studii mikroplastů v zubních pastách.

Věříme, že naše informace vám usnadní rozhodování o správném, ekologičtějším a zdravotně nezávadném nákupu produktů osobní péče a kosmetiky.

Zdroje

[1] How do microplastics affect? Iberdrola, S.A., Bilbao, Spain, 2018. https://www.iberdrola.com/environment/microplastics-threat-to-health

[2] Marine Plastics, Issues Brief; International Union for Conservation of Nature (IUCN), Gland
Switzerland; May 2018. https://www.iucn.org/resources

[3] Plastics – the Facts 2020; Plastic Europe, Brussels, Belgium, 2021. https://plasticseurope.org/knowledge-hub/plastics-the-facts-2020/

[4] Revel, M., Chatel, A., Mouneyrac, C., Micro(nano)plastics: A threat to human health?, Environmental Science and Health, Vol.1, pp. 17-18, 2018. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2468584417300235

[5] Intentionally added microplastics in products, Final Report, European Commission (DG Environment), Amec Foster Wheeler Environment & Infrastructure UK Limited, October 2017. https://circabc.europa.eu/ui/group/8ee3c69a-bccb-4f22-89ca-277e35de7c63/library/a40b7f19-2eec-40c0-b905-08e74efe7747

[6] European Chemicals Agency (ECHA), An agency of the European Union; Helsinki, Finland; https://echa.europa.eu/.

[7] Mahesh, B.P., Mukherjee, M., Yadav, K., Padhi, L., Personal (eco) care product: Microplastics in cosmetics. Toxics link for a toxics-free world, Vol.17, pp. 1-29, 2018. https://toxicslink.org/

[8] European Chemicals Agency (ECHA), Annex to the Annex xv restriction report, Proposal for a restriction. Helsinki, Finland, pp.148-149, 2019. https://echa.europa.eu/documents/10162/05bd96e3-b969-0a7c-c6d0-441182893720

[9] Cosmetics Europe, The Personal Care Association; Brussels, Belgium. https://cosmeticseurope.eu/

[10] Guerrantia, C., Martellini, T., Perrac, G., Scopetanib, C., Cincinelliab, A., Microplastics in cosmetics: Environmental issues and needs for global bans, Environmental Toxicology and Pharmacology, Vol. 68, pp. 75-79, 2019. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1382668918305635

Author

  • Anja Bubik, PhD

    Získala doktorát z biochemie a molekulární biologie na Lékařské fakultě Univerzity v Lublani. Pracuje jako odborný asistent a vědecký pracovník na Fakultě ochrany životního prostředí, kde se zabývá environmentálními otázkami souvisejícími s lidským zdravím. Jako vedoucí laboratoře se stará o zavádění nových výzkumných a vyučovacích metod a podílí se na mnoha aplikovaných a osvětových projektech.

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *