MDDr. Alžběta Kršáková vystudovala zubní lékařství na LF UP v Olomouci. Pracuje na klinice v Bratislavě, kde se věnuje komplexní stomatologické péči. Externě se podílí na výuce dentálních hygieniček na SZÚ. Jako zubní lékařka působí od roku 2011.
Proč jste se stala zubařkou?
Alžběta: Medicína byla vzhledem k mým zájmům přirozená volba. K zubnímu lékařství mě přilákala vidina práce rukama. Navíc, vždy jsem měla představu, že pro moje pacienty vytvořím příjemné prostředí, kde se nebudou muset bát, a doufám, že se mi to povedlo. Zubařina je náročná práce, psychicky i fyzicky, ale naplňuje mě.
Jaký by měl dobrý dentista být?
Alžběta: Měl by být odborníkem, který je připravený celoživotně se vzdělávat, aby pacientům poskytl co nejlepší péči. Měl by umět v ambulanci vytvořit pocit příjemné atmosféry i důvěry a měl by být empatický.
Měl by být také učitelem a vysvětlovat například, jak a proč si čistit zuby?
Alžběta: Prevence mnoha onemocnění v dutině ústní je postavena na technice čištění chrupu. Zubní lékař by měl umět všechny techniky pacientům názorně ukázat. Měl by vysvětlit úlohu biofilmu (plaku) při vzniku nejčastějších onemocnění, jako je zubní kaz a parodontitída. V tomto důležitém úkolu nám zubařům, ale často stále více pomáhají i odbornice – dentální hygieničky, které jsou školeny na motivaci a instruktáž pacienta k dentální hygieně. Mají více času se této problematice věnovat. Dobrá instruktáž netrvá minutu ani pět, a proto je při současném počtu zubařů nemožné, aby ji každý pacient absolvoval v plné délce.
Kdy začít s čištěním zubů, slyšela jsem, že hned, jak vyroste první zub?
Alžběta: Čistit bychom měli začít už první prořezané zuby, to je zhruba od šesti měsíců do jednoho roku dítěte. Důraz je kladen hlavně na hygienu před hlavním nočním spánkem případně i po opakovaných kojeních, aby potrava na zubech neusychala a nezůstala přilepená během období, kdy jsou vyřazeny přirozené samočisticí mechanismy (slina a očištění povrchů pohyby rtů, jazyka atd.) Ještě před proříznutím zoubků by měl rodič začít dítě zvykat na čištění, například masáží dásní silikonovým kartáčkem na prst. Spolu s anatomickými kousátky může pomoci i při prořezávání zubů a zmírnit příznaky.
První zuby vyčistí rodič nejlépe a nejrychleji bez pasty za použití jednosvazkového / single kartáčku. Jeho štětinky jsou velmi jemné a účinné. Pokud má dítě teprve pár zubů a je opakovaně v noci kojeno, je dobré mlíčko ze zubů setřít alespoň navlhčenou gázou. Je dobré nenechat se odradit tím, že dítě nespolupracuje – musíme být důslední. I jiné činnosti jsou doprovázeny pláčem a protesty a přece je musíme dělat.
K prevenci zubního kazu u dětí patří i dietetické poradenství. Ideální je vyhýbat se cukru a slazeným nápojům, úplně nejhorší jsou slazené nápoje podávané dítěti v kojenecké lahvi.
A co čištění zubů u starších dětí, předškoláků a školáků? Máte pro ně nějakou motivaci? Případně radu pro rodiče?
Alžběta: V tomto věku je třeba aktivně budovat zvyk čištění chrupu a učinit z něj rituál. Dnes jsou na trhu dostupné různé knížky, instruktážní videa, nebo pohádky s danou problematikou. Musíme si uvědomit, že dítě je zrcadlem, které kopíruje činnosti rodičů, takže nejlépe uděláme, uvidí-li, že i my se o svůj chrup dobře a pravidelně staráme. Ať se dívá, opakuje a pomůže nám. Už malé děti si rády se zubním kartáčkem hrají – strkají si ho do úst – jsou zvědavé.
Správný kartáček na hraní má být barevný a s měkkými štětinami a rodič dítěti následně zuby dočistí jednosvazkovým kartáčkem. Starší děti naučíme jednoduchou techniku čištění – krouživé pohyby a ukážeme jim, jak si očistit všechny plošky zubů. Jejich kartáček by měl mít menší hlavičku a měkké štětiny. Barvu ať si vybere dítě samo. Vhodné jsou také kartáčky s dlouhou rukojetí. Kartáček může držet najednou dítě i rodič, který celou techniku koriguje. Stále platí, že zuby dočišťuje rodič single kartáčkem a jsou-li uzavřeny mezery v distálním úseku i zubní nití. Starší děti od školního věku si zvládnou zuby vyčistit už docela dobře a mohou po instruktáži používat i flosspick, ale rodič jim chrup musí dočistit a nespoléhat na dítě. V tomto věku se již jako prevence používají také fluoridové pasty a případně lokální domácí mineralizace. Na pomoc s vizualizací povlaku a špatně vyčištěných míst se mohou použít plakové detektory (tabletky nebo vody).
Proč jsou mléčné zuby tak důležité, když stejně brzy vypadají?
Alžběta: Mléčný chrup je velmi důležitý. Do výměny plní všechny funkce jako stálý chrup – estetickou, mastikační (žvýkací, kousací), fonační (tvoření hlasu) a jeho přítomnost má velký vliv na správný vývoj čelistí a uspořádání stálého chrupu. Pokud dovolíme, aby se dítěti pokazily dočasné zuby, mohou nás čekat různé problémy. Zkažené, vyhnilé, černé a chybějící přední zuby častokrát kromě bolesti a nutnosti ošetření, znamenají problémy s výslovností a problémy v kolektivu (výsměch jiných dětí). Pokud zub neudrží v zubním oblouku místo pro svého nástupce do fyziologické výměny, může dojít k poruchám prořezávání, ortodontickým vadám atd. Dočasné stoličky se vyměňují až ve věku deseti až dvanácti let. Velkým problémem je také bolest zubů u dětí – následně odmítání potravy, případně otok a jiné zdravotní komplikace. Ošetření již bolestivých dočasných zubů je komplikovanější a ne vždy možné.
Jak vypadá správný proces čištění zubů?
Alžběta: Nutné je vyčistit všechny plošky zubu, tak, aby byly hladké a bez povlaku. Některé plošky jsou přístupné pro běžný kartáček – vyčistíme vnější, vnitřní a žvýkací plošky zubů. Na těžší dostupná místa použijeme jednosvazkový kartáček. Tím, ale čištění nekončí, mechanicky je třeba očistit i plošky zubů v mezizubních prostorách, k tomu slouží zubní nit a mezizubní kartáček. Tyto pomůcky je třeba používat každý den.
Jaký zvolit kartáček?
Alžběta: Kartáčků je na trhu velké množství, je třeba si vybírat tak, aby nám kartáček čištění zefektivnil a zpříjemnil. Vybíráme kartáčky od ověřených výrobců, protože vlákna musí být kvalitní, aby měla čistící schopnost a přitom byla dostatečně jemná. Vybíráme kartáčky s menšími hlavičkami – lépe se s nimi manipuluje. Vlákna by měla být zastřižena do přibližně stejné délky pro lepší efektivitu čištění.
A co říkáte na „přírodní” bambusové kartáčky, miswaky (siwak) a podobně?
Alžběta: Materiál rukojeti kartáčku, nehraje až tak velkou roli – může být klidně dřevěný, pokud má výrobce zvládnutou technologii upnutí vláken, aby nevypadávala. Musí být jemná, odolná a něco vydržet. Problémem dřevěných kartáčků je skladování. Pokud ho odložíme klasicky do skleničky s ostatními kartáčky, kde se hromadí vlhkost, může být povrch dřeva živnou půdou pro bakterie a plísně. Totéž platí o Miswaku (pochází ze stromu Salvadora Persica) – funguje – pracujeme s ním jako s jednosvazkovým kartáčkem (zkoušela jsem ho a k čistící schopnosti nemám námitky), je třeba tedy počítat s tím, že na kompletní vyčištění chrupu budete potřebovat delší dobu. A opět, pozor, po použití zůstane vlhký a při nesprávném skladování může zplesnivět.
A co super moderní čištění pomoci sonického či elektrického kartáčku na zuby?
Alžběta: Sonické kartáčky nabízejí zkrácení času potřebného na vyčištění přístupných plošek zubu. Při frekvencích s jakými pracují, rychle a efektivně povlak odstraní. Nezaručí, ale kompletní vyčištění. I se sonickým kartáčkem je třeba dokončit čištění mezizubních prostor. Je dobré vybírat takové modely, které mají kontrolu tlaku, abychom zuby při čištění neničili. Přednost dáváme sonickým, ne rotačním kartáčkům.
Po jaké době kartáček vyměnit? Moje zubní hygienička mi řekla, že až po roce. Výměna po třech měsících je prý marketing ze strany firem, a pokud si prý čistím zuby dobře, tak kartáček jen tak nezničím.
Alžběta: Kartáček je třeba vyměnit, když je opotřebovaný. Štětinky jsou efektivní, jen pokud nejsou ohnuté, nebo polámané. Nástroj se zploštělými a ohnutými štětinkami je neefektivní a můžeme se s ním spíše poranit. Pokud na kartáček netlačíme, a používáme jej správně, může vydržet déle, ale někteří lidé jsou schopni kartáček zlikvidovat již za tři týdny. O tom zda vydrží rok při každodenním používání, mám jisté pochybnosti – musela bych takový kartáček vidět po roce ve funkci, ale déle než tři měsíce určitě.
Co je k čištění zubů opravdu nezbytné a co naopak zbytečné?
Alžběta: Nit a mezizubní kartáček jsou nezbytností. Zubní sprcha může být užitečná v některých případech – například při rozsáhlejších protetických zásazích, ale sama o sobě povlak neodstraní. Je třeba ho nejprve narušit mechanicky, tedy nití, nebo mezizubním kartáčkem.
Zubní pasty lidem zpříjemňují čištění a osvěžují duch. Mnohé obsahují fluoridy a jiné účinné látky, které mohou příznivě ovlivňovat stav skloviny a dásní. Ústní vody v běžné hygieně nedoporučuji vůbec, na stav plaku nemají vliv a mohou paradoxně vyvolat falešný pocit svěžesti a čistoty. Ústní vody jsou vhodné ve specifických případech – například jako podpora hojení po zákrocích v dutině ústní. Některé obsahují složky brzdící růst bakterií a podporují správnou hygienu za ztížených podmínek, takové přípravky se ale nemají používat dlouhodobě. Nejdůležitější je mechanické očištění chrupu, to pasta ani žádný jiný přípravek nezprostředkuje.
Fungují přípravky na bělení zubů? Máme si zuby bělit?
Alžběta: Profesionální přípravky na bělení zubů fungují, jiné bych určitě nedoporučovala. Proces bělení patří do rukou odborníkům, jinak může způsobit problémy. Zda bělit zuby – na to neexistuje jednoznačná odpověď, ale pokud ano, tak jen zuby, které jsou zdravé nebo kompletně ošetřené. Po profesionální dentální hygieně a pod dohledem odborníka. Často už dentální hygiena bez bělení, vylepší vzhled zubů dostatečně.
Jaký je váš názor na přítomnost kontroverzního fluoridu v ústní hygieně?
Alžběta: V pastách se nepoužívá flór, ale jeho sloučeniny. Používání fluoridů v regulovaném množství v pastách má kladný vliv na vývoj kazivosti. Účinnost fluoridů na mineralizaci skloviny a zvýšení odolnosti skloviny je prokázaná. Tolik nám k tomuto tématu říká současná věd. Zda se postoj odborné veřejnosti změní do budoucna, si odhadnout netroufám. Já sama používám gel s fluoridem. Je třeba používat správné množství pasty, centimetrový proužek z reklamy to rozhodně není. Dětem se kartáček jen jemně potře a u dospělých a starších dětí se používá množství velikosti hrášku.
Co si máme koupit? Zubní pastu, gel, nebo prášek na čištění zubů? Podle čeho vybírat?
Alžběta: Podle preference, ale vždy je třeba řídit se doporučeními výrobce. Jak jsem již zmiňovala, pasta je jen doplněk ústní hygieny. Její výběr nemá zásadní vliv na kvalitu čistoty zubů – tu ovlivňuje technika a preciznost mechanického očištění. Ale může nám čištění usnadnit a zpříjemnit. Vybereme si takovou, která nám nabídne bonus jako například fluoridy a jiné minerální látky, případně látky zmírňující citlivost odhaleného dentinu (krčku). U dětí dbáme na to, aby jim byla chuť pasty příjemná.
Pokud jsme nezvládli ústní hygienu, objeví se kaz. Amalgámové plombě naštěstí zvoní hrana a od roku 2018 je zakázána pro děti do patnácti let, těhotné a kojící ženy. Vnímáte nějak, že lidé již vědí, že rtuť obsažena v amalgamové plombě je silný neurotoxin nebezpečný pro životní prostředí i naše zdraví a říkají si sami o jinou výplň zubů?
Alžběta: Je známo, že vrtání amalgámu uvolňuje rtuť, kterou pacienti i zubaři vdechují, a také vyvrtané amalgámové plomby v odpadních vodách škodí životnímu prostředí (rtuť je toxická pro vodní živočichy a samozřejmě i pro nás vlivem potravního řetězce, tzn. konzumace ryb a mořských plodů).
Nastává otázka, zda si stávající amalgámové plomby nechat předělat, když ještě slouží?
Alžběta: Pokud výplň slouží a není to nutné, tak ji většinou nepředělávám. Často se ale setkáváme s defektními výplněmi. Pokud výplň není vyhovující, případně se v souvislosti s ní objeví sekundární kaz, je třeba ji předělat. Stomatologické soupravy jsou vybaveny separátory amalgámu, zachycují jej před tím, než by byl odplaven do kanalizace. Při ošetření používáme kofferdamové izolační blány a chlazení, které minimalizuje výpary vznikající při přehřívání vrtáčku. Zároveň zaručíme, aby amalgamová drť nebyla v kontaktu s dutinou ústní pacienta. Na klinice, kde pracuji, amalgám nepoužíváme, takže i když zakázán ještě není, amalgámové výplně neděláme a pacienta, který by vyžadoval amalgámovou výplň, si ani nepamatuji.
Dnes máme naštěstí i jiná plnidla. Z čeho jsou? Jaká je jejich životnost?
Alžběta: Bílé kompozitní výplně se skládají z více složek. Základem je plnivo, toho je nejvíc, jsou to velmi malé anorganické částečky (můžete si to představit jako keramická zrníčka) v organické matrici. Ta obsahuje monomery a fotoiniciátory, které zajišťují propojení plniva a také to, že plastická hmota po osvětlení ztuhne na pevnou výplň. Životnost bílé výplně záleží na tom, jak byla provedena. Zda byl dodržen technologický postup, který je náročnější než u amalgámu a jak je o zuby následně pečováno. Bílá výplň často selže právě na skutečnosti, že se v jejím okolí udělá sekundární kaz, pokud se místo dostatečně nečistilo. Kvalitně zhotovená bílá výplň při správné péči o zuby vydrží i desítky let.
Máte nějaké doporučení na závěr?
Alžběta: Věnujte čas prevenci, pokud nevíte, jak správně čistit zuby, jak používat pomůcky, absolvujte instruktáž a naučte se to – nikdy není pozdě. Pozor na sladké a sycené nápoje, pijte je minimálně, mohou sklovinu rychle a nenávratně poškodit.
0 komentářů