Jana: Farmacie v širším kontextu je zároveň mé celoživotní hobby. Jsem v první řadě zastáncem prevence. Začíná to už po porodu podporou kojení, kontaktního rodičovství, vztahové vazby. Vedla jsem Poradnu přirozené péče o děťátko, která byla kromě zmíněných témat zaměřena i na péči o pokožku, chování dětí, Montessori výchovu, vztahy s prarodiči, jak to je s odměnami a tresty, jako je to s plenkami a nočníkem atp.

Další oblastí je ekologická domácnost v širokém kontextu vlivu na naše zdraví přímo či nepřímo na fyzické i duševní. To zahrnuje jednotlivé prvky zařízení i doplňků domácnosti, ekologický úklid, praní, hygienu, přírodní kosmetiku a nesmíme zapomenout ani na kuchyni, která je srdcem celé domácnosti a kde je ten nejvýraznější vliv na zdraví všech členů.

Přes ekologické mytí nádobí, složení a úpravu stravy je jen krůček k zahrádkaření. Zda v bytě na parapetní desce, balkoně nebo přímo na zahradě. Nezapomínám ani na domácí mazlíčky – hygienu, stravu, podpůrné prostředky, přírodní medicínu.

Jana: Máš pravdu, atopický ekzém je velké téma. Vyskytuje se jak v dětském, tak v dospělém věku. Opět se na jeho manifestaci dá dívat z více úhlů pohledu: psychického, kontaktního, stav trávicích orgánů, stagnaci lymfy.

Je dobré k němu přistupovat celostně jako úpravou stravy, relaxačními technikami, masážemi, vhodnou hygienou, výběrem oblečení a ložního prádla (bavlna, bez aplikací), ekologickým praním, vyhýbáním se teplotním šokům, přiměřenou fyzickou aktivitou, nekouřením, vyhýbáním se konzumaci alkoholu, odpočinkem a vydatným spánkem, přírodní kosmetikou, redukováním stresu vyvolávajících faktorů (rozvod/rozchod, změna/ztráta zaměstnání/školy/kolektivu/bydliště, těžký zdravotní stav sebe nebo příbuzného, ​​traumatický zážitek, šikanování, finanční nejistota).

Jana: Na začátek chci zmínit prevenci. Ta začíná momentem porodu. Miminko přichází na svět s bílým hustým mázkem – vernixem, který pokrývá celý povrch těla. Má ochranné, termoregulační, antibakteriální i antioxidační účinky a zároveň pokožku hydratuje. Na pokožce se má nechat až do vstřebání, cca 5 dní. Pokožka po narození ještě nemá plně vyvinutou schopnost promaštění a plně funkční není ani přirozená regulace vlhkosti.

Dětská pokožka je 5x tenčí a citlivější, než ta dospělá. Na to by se nemělo zapomínat. Správná péče od prvních dnů umí zamezit, nebo alespoň zmírnit začínající projevy ekzému i u dětí s rodinnou predispozicí. Koupat 1 – 2x týdně, stačí pouze čistá voda, vyhýbat se horké koupeli, upřednostnit sprchování, minimalizovat používání mýdla, když ano, tak přírodní rostlinná mýdla s obsahem hojivých výtažků z rostlin, přírodní měsíčkový kojenecký olej přidat do koupele ve vlažné vodě (při suché poškozené pokožce), nebo připravit ovesnou koupel (protisvědnou), kůži sušit jemným přikládáním osušky bez tření, po koupeli natřít záhyby, případně suché plochy vysoce kvalitním rostlinným olejem.

Doporučuji organický sezamový olej s přídavkem biologicky pěstovaného měsíčku, který má na citlivou pokožku zklidňující účinky. Jemná masáž celého tělíčka pomáhá uklidnit a harmonizovat děťátko. Jemný dotek milovanou osobou má blahodárné účinky nejen přímo na pokožku, ale také na psychiku a celý nervový systém. Současně pomáhá vytvářet zdravou vztahovou vazbu. Dalším bodem je podpora kojení jako přirozené výživy.

K celkovému obrazu péče o miminko s ekzémem patří kombinace bezplenkové metody s látkovými plenkami, minimum kosmetiky, bavlněné vzdušné oblečení, ekologické prací prostředky, udržování rovnoměrné teploty, na noc, případně bavlněné rukavičky. Také doporučuji vyhýbat se plyšovým hračkám a hračkám s drsným povrchem a ostrými hranami. Při svědění poplácávat nebo stisknout kůži, nebo jemně ji navlhčit.

Důležité je také reagovat co nejrychleji na samotné potřeby miminka. Intenzivní fyzický kontakt s rodiči (nošení šátek/nosítko, společné spaní). Také brzké reagování na potřeby miminka, což nejde moc dobře, když je dítě svázáno zavinovačce. (Výzkumy ukazují, že není dobré dítě zavazovat do zavinovačky na dlouhou dobu nebo dokonce na noc. Potlačují se tím jeho základní potřeby a bohužel i dnes se s tím setkáváme v porodnicích, že tuto metodu stále podsouvají novopečeným maminkám. pozn. autora.) [1]

Jana: Obecně platí, že vysušená pokožka má větší sklon k různým patologiím. Takže v první řadě neporušovat její přirozenou lipidovou vrstvu častým celotělovým mytím nadbytečným množstvím hygienických přípravků, nekoupat se v horké vodě, nepoužívat umělé materiály na spodní prádlo a povlečení, dostatečný pitný režim, vynechat alkohol, kouření a drogy, dopřát si dostatečný odpočinek, pohybovou aktivitu, vyhýbat se prudkým výkyvům teplot, mechanicky nedráždit pokožku a ani ji nadměrně neopalovat, používat kosmetiku na přírodní bázi bez konzervantů a umělé parfemace, prát v ekologických prostředcích a 2x máchat. 

Dále nepoužívat aviváž, zjistit potravinové alergie i alergie z prostředí, nezbytné množství přírodní kosmetiky, uklízet s minimálním množstvím ekologických přípravků, nepoužívat osvěžovače vzduchu a jiná umělá aromata, zaměřit se na protizánětlivou stravu, podpořit činnost celého trávicího a vylučovacího systému, hlavně jater a ledvin, minimalizovat stresové faktory, zlepšit duševní zdraví, naučit se relaxační, dechové nebo meditační techniky, pravidelně chodit na masáže (reflexní, lymfatické, lokální…), podle zdravotního stavu zařadit pravidelně buď otužování nebo saunování.

Jana: V každém věku se vyskytují nějaké specifické problémy. V kojeneckém, kromě již zmiňovaného ekzému, také plenková dermatitida. V adolescentním věku dochází vlivem hormonální nerovnováhy k nadměrné produkci tuků a podkožního mazu, zároveň je testosteronem stimulována tvorba keratinu, který blokuje póry. Výsledkem je zánětlivé onemocnění kůže, mnohdy i s infikovanými ložisky (lokální, celkové přístupy).

V dospělosti se míra péče o pokožku, spolu s životním stylem, začíná projevovat po 35. roce (léto, zima, klimatizované prostory, mykotická onemocnění pokožky nohou a nehtů, popraskaná a ztvrdlá pokožka na chodidlech, kandidóza, opruzeniny, křečové žíly). V seniorském věku je výraznější dehydratace, pokožka je suchá, citlivá (i diabetická), může svědit.

Jana: Trošku bych to poupravila. Léčivé účinky rostlin se využívají již po tisíciletí, ale teprve moderní medicína poodhalila jejich účinné složky. Dnes se i v klasické medicíně využívají tyto poznatky a některá léčiva jsou čistě přírodního původu, avšak se standardizovaným obsahem účinné látky. Určitě je optimální kombinace tradiční přírodní medicíny a klasické západní školní medicíny.

Jana: Rostliny, na rozdíl od chemických léčiv, mají široké spektrum různorodých obsahových látek a ne vždy lze jednoznačně definovat jejich účinek. Jejich složení a hlavně obsah jsou podmíněny několika faktory jako je lokalita, nadmořská výška, povětrnostní podmínky v daném roce, vláha, délka slunečního svitu, teplota, roční období, ale také část dne a technika sklizně atp.

Chemická léčiva mají přesně definována chemické substance, jejichž účinek je dán/definován jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi v kontextu fyziologických a patologických procesů probíhajících v organismu.

Jana: Můj dětský sen bylo pomáhat lidem se zdravím. I proto jsme spolu s mámou provozovaly postupně 4 vlastní lékárny. Dvě venkovské a dvě v Bratislavě. Našimi rukami prošly opravdu různorodé skupiny pacientů. Bohužel opravdu většina z nich se nechtěla skutečně zbavit svých zdravotních problémů, ačkoli to slovně přízvukovali. Jejich cílem bylo rychlé potlačení problémů, nejlépe bez jejich osobního přičinění.

Soukromě tomu říkám „syndrom růžové pilulky“. Své dětské sny naplno naplňuji až mimo lékárnu jako zdravotní konzultantka. Tehdy je větší šance, že mě osloví lidé, kterým skutečně záleží na zlepšení zdravotního stavu a jsou si vědomi, a tím pádem i ochotni, že proto budou muset něco udělat sami. Mohu je na jejich cestě doprovázet a usměrňovat, ale přejít ji musí oni sami.

Jana: Jsem ráda, že už se psychosomatika promítla i do klasické medicíny. Zatím jen okrajově, ale už tam mají své nedílné místo. Zdraví a psychika jdou ruku v ruce. Nejprve je nějaký psychický dysbalance a když ten ignorujeme, tak přijde první fyzické upozornění ve formě akutního onemocnění. Pokud však psychická zátěž přetrvává, pak se i onemocnění prohloubí, stává se chronickým.

Nedílnou součástí úvodního pohovoru jsou (kromě zdravotních problémů spolu s rodinnou anamnézou, stravovacích návyků a životního stylu) i otázky ohledně současných, ale i dávnějších stresových faktorů, prožitých traumat, strádání, rodinných i pracovních poměrů. Již z některých zdravotních problémů lze „vyčítat“ i doprovodný psychický stav. Platí to samozřejmě i opačně. Proto jsou otázky „pod kůži“ součástí mé praxe.

Stále říkám, že do jaké míry se mi otevře pacient, do té míry mu dokážu pomoci. Je to jako puzzle. Čím více dílků známe, tím komplexnější obraz vidíme.

Jana: Není to jen pleťová, vlasová a tělová kosmetika, parfémy a deodoranty, různé osvěžovače vzduchu, oblečení (hlavně spodní prádlo)…

Jana: Bez debaty do toho patří i prací a hlavně avivážní prostředky a široká škála nejrůznějších čistících prostředků na podlahy, okna, koupelnu, toaletu, koberce, auta, ale i na mytí nádobí.

Jana: Praní jako takové je čistá alchymie a ekologické o to více. U komerčních pracích prostředků za nás řeší problém směs chemických látek. Při ekologickém praní nestačí vyměnit komerční přípravek za ten ekologický. Nastane zklamání. Takhle to totiž nefunguje.

První krok je roztřídění prádla na běžně a více zašpiněné. Při více zašpiněném pomáhá namočení, nebo lokální ošetření a zaprání skvrn podle jejich povahy žlučovým mýdlem, olivovým mýdlem s citronem, přípravkem na bázi kyslíku.

Následuje změkčovač vody do pračky spolu s ekologickým přípravkem. K němu se pak přidává podle potřeby soda na praní, vločky žlučového mýdla, přípravek na bázi kyslíku (bílý a mírně dezinfikuje).

Na závěr se používá máchadlo na bázi kyseliny citronové, které neutralizuje máchací roztok a odstraní zbytky pracího prostředku.

Jana: Je pravda, že i na přírodní složky se může vyskytnout alergie, hlavně u citlivých a predisponovaných jedinců. Tak jako u komerční kosmetiky, i u té přírodní, je třeba v první řadě přihlížet k citlivosti jedince. Ideální je vzorek nanést na předloktí a pozorovat lokální reakci. Na trhu jsou k dispozici také přípravky přírodní kosmetiky bez parfemace, s minimem složek a určené vysloveně na podrážděnou pokožku. Také je možnost zvolit přípravky pro kojence. Samozřejmě také na bázi kvalitních přírodních olejů. Je dobré si osvojit, že čím méně, tím lépe.

Bohužel i dnes některé porodnice či laktační poradkyně doporučují na poranění bradavky takzvaný „klobouček“ a různé masti např. Lanolin. Z vlastní zkušeností vím, že to není dobré. Mnohdy pak maminky přestanou kojit, což je obrovská škoda. (Jen 13 % žen kojí po 3 měsících.)

Jana: Problematika bolavých a poraněných bradavek je značně rozsáhlejší, než si mnozí myslí. Kojení by nemělo bolet. A ani na začátku, než si bradavky „zvyknou“.

Bolest je signálem, že něco není v pořádku a stav je třeba řešit urgentně, aby nepřerostl do většího a dlouhodobějšího problému. Určitě je třeba upravit polohu a přisátí miminka, případně zkontrolovat podjazykovou uzdičku.

Bolestivost způsobí nižší příjem mateřského mléka a tím následně i jeho nižší tvorba a samozřejmě nespokojené miminko, které se přisává na prso nervózně, odpojuje se, pije krátce, není nasycené. Maminka podvědomě prodlužuje intervaly kojení a také zkracuje jednotlivá kojení kvůli bolestivosti. Vytváří se začarovaný kruh.

Východiskem je výše zmíněná úprava polohy a přisátí. Pomáhání mačkáním prsu, vystřídání prsou, když děťátko ještě saje, ale už nepije, neoddalování kojení, vystižení signálů ke kojení, po probuzení upřednostnění kojení před přebalováním, fyzický kontakt s kůží díky nošení. Je toho mnoho. Zorientovat se pomůže laktační poradkyně.

Jana: Některé děti se již narodí s genetickou predispozicí pro kožní nebo alergické onemocnění. Jejich propuknutí závisí na mnoha faktorech a jedním z nich je i přirozená výživa bez přídavků hned po narození – kojení. Jeho délka se počítá v letech a ne jen v měsících. Nemusí však úplně zabránit jeho propuknutí.

Kojení se má podporovat po celou dobu jeho délky a ne pouze v prvních týdnech či pár měsících po narození. Je to přirozená výživa pokračující neomezeně i později vedle příkrmů, která pomáhá vyzrávat trávicí soustavě, buduje imunitní i nervový systém. „Mateřské mléko je důležité pro zdraví dítěte (a je důležité a dobré i pro zdraví jeho matky), protože pozitivní vliv kojení na zdraví dítěte je závislé na množství vypitého mléka a celkové délce kojení – jinými slovy je to efekt závislý na „dávce“.

Podle nejnovější studie prestižního lékařského časopisu Lancet, čím více „dávek“ kojení, tím lépe pro zdraví dítěte“ [3].

Jana: Tuto pozitivní zkušenost nemáš jen ty, ale i jiné odvážné maminky, které nepodlehly lobbingu kosmetických firem. Ideálním řešením je kombinace bezplenkové metody s pratelnými nebělenými plenkami. Po vyprázdnění stačí zadeček opláchnout vodou (nepoužívat vlhčené utěrky) a jemně osušit. Při používání jakýchkoli plenek platí, že je třeba je co nejdříve vyměnit. Krémy ani zásypy nejsou potřebné, a to ani u novorozenců. I zde platí, čím méně, tím lépe.

Jana: Doma upřednostnit tekoucí vodu, venku pak bavlněné ubrousky vlhčené čistou vodou, které doma vyperete.

Jana: Dětská pokožka je 5x tenčí a citlivější než dospělá. Platí, že „co na dítě natřeme, jako bychom mu podali ústy“. A zase se vrátím k prevenci.

Pokud nebudu narušovat tvořící se ochranný film na pokožce, tak budu předcházet případným pozdějším problémům. Co to znamená v praxi. Po narození nechat vstřebat mázek (cca 5 dní), poté stačí koupat 1 – 2x týdně čistou vodou a následně na vlhkou pokožku nanést jemnou masáží tenkou vrstvu rostlinného oleje. Nebo se může olej přidat do koupele.

Mýdlo použít pouze v případě silnějšího, případně přischlého zašpinění po stolici. Miminka v prvních měsících se nemají jak zašpinit a proto není nutné použití mýdla na celé tělo. To stačí začít používat až když je z něho lezoun či chodící děťátko, má více samostatného pohybu.

Šampon začít používat v období lezení, protože při zemi je dost prachu.

Jana: Já jsem zastáncem, že v potravě již máme, nebo můžeme mít dostatek fluoridu. Zubní „hygiena“ začíná v období začátku růstu prvních zoubků. Děťátko samo od sebe upřednostňuje kousání k úlevě od růstu. V této době, vedle začínajících příkrmů, můžeme začít s jemnou masáží/“čištěním“ zoubků silikonovým kartáčkem navlečeným na prst.

Když už děťátko uchopuje a strká do pusinky předměty, můžeme mu dát na hraní i první dětský zubní kartáček. Pasta na čištění není v začátcích až tak podstatná. Důležitější je mechanická očista. A jsem zastánce „čištění hrou“.

Používání pasty nastává až v období, kdy ji umí alespoň chvíli udržet v ústech a prvoplánově ji nejíst. Jelikož spolknutí zabránit nelze, tak je vhodný dětský zubní gel bez fluoridů, který obsahuje jen přírodní složky, které nevyvolají při spolknutí potíže.

Tvorba povlaku na zubech také závisí na druhu konzumované stravy. Fluoridy se přirozeně nacházejí v mateřském mléce a do náhradní umělé výživy jsou zase přidávány.

Jana: U obou typů plenek platí, že opruzeninám se předchází jejich častou výměnou. V tomto rozdíl nevidím. Rozdíl je v materiálech. Komerční pleny mají v jádru superabsorbent a jsou bělené chlorem.

Dětská pokožka nemá přicházet do styku s umělými materiály (to platí i o oblečení). Jednorázové pleny nazývám také „chemická továrna“ a ta nemá na jemné citlivé pokožce co dělat.

Naštěstí už dnes existují i ​​pratelné pleny navržené podle jednorázovek – mají savé jádro z přírodních materiálů a rychloupínání. Určitě zanechávají menší ekologickou stopu a zároveň jsou šetrnější k pokožce miminka.

Nejvhodnější je kombinovat bezplenkovou komunikační metodu s používáním pratelných „jednorázových“ plenek. Tato kombinace zároveň přirozeně podporuje kontrolu děťátka nad svým vylučováním a přirozený přechod na „odplenkování“.

Jana: V této internetové době plné převratných technologií je obtížné se orientovat a nepodlehnout marketingovým nabídkám. A samozřejmě různým diskusním fórům. Ty udělají více škody než užitku.

Na poradenství čerstvé maminky podporuji, aby poslouchaly svou intuici, zapojily i selský rozum, vnímali potřeby svého miminka, vycházely mu vstříc a naplňovaly jeho potřeby, nenechávaly miminko o samotě a ani vyplakat a společně s tatínkem mu dopřáli co nejvíce fyzického kontaktu (v prvních dnech po porodu nepřerušovaný fyzický kontakt kůže na kůži, dále společné spaní, nošení v šátku, celotělové masáže) a tím zajistili i pocit bezpečí. Nesmíme zapomínat ani na přiměřené množství vhodných podnětů.

V bezstresovém prostředí má děťátko možnost se zdravě rozvíjet. Každé děťátko je jedinečné a tak zkušenosti a doporučení druhých není třeba brát doslova, ale spíše jako vodítko cestou poznávání a naplňování potřeb svých dětí.