Přírodní kosmetika vyžaduje i znalosti chemie – rozhovor s Natašou Kovačić

Autor Anja Bubik, PhD, Ing. Žaneta Milošová (Havírová)

Nataša Kovačić, Ph.D., chemička a inovátorka ve světě přírodní kosmetiky, je majitelkou firmy, kde kombinuje svou vášeň pro chemii a přírodu ve výrobě unikátních kosmetických přípravků. Její cesta od analytické chemie k vývoji přírodních produktů odhaluje touhu po propojení vědecké přísnosti a ekologické udržitelnosti.

Kde pracujete? Čím se živíte? Co vás motivovalo k tomu, že jste se jako doktorka chemických věd ocitla v kosmetickém průmyslu?

Nataša: Povolání chemika mě během celé mé kariéry přivedlo k různým oborům chemie, od mé specializace na analytickou chemii přes analýzu složek krémů, tonik, mýdel… A brzy jsem se od analýzy složek v kosmetických přípravcích dostala k touze obrátit své znalosti opačným směrem, jak vyrobit produkt, jaké ingredience zvolit a zkombinovat je do jedinečného a především účinného přírodního produktu.

V čem je podle vás problém moderní kosmetiky? Jaké jsou nejdůležitější nežádoucí účinky kosmetiky na člověka a životní prostředí?

Nataša: V dnešní době je největším problémem moderní kosmetiky záplava produktů. A že každý výrobce slibuje zázraky. Na druhé straně máme spotřebitele, kteří mají problém, protože jejich neznalost a ohromující marketingové triky jim velmi ztěžují správnou a rozumnou volbu. Proto je velmi důležité vědět, jak si vybrat a rozpoznat kvalitní kosmetické produkty.

Jak poznat skutečně přírodní kosmetické produkty?

Nataša: Pravé, skutečně přírodní produkty jsou bez znalosti kosmetických zákonitostí těžko rozpoznatelné. Někteří výrobci se rozhodnou produkt certifikovat právě pro tento účel (certifikát na produktu dává produktu přidanou hodnotu), někteří vsázejí na tvrzení o produktu, odborníci vsázejí na složky INCI. Pro ostatní je jediným kritériem pocit na pokožce: zda mi produkt vyhovuje nebo ne. Někomu toto kritérium stačí.

Jaké jsou hlavní přednosti přírodní kosmetiky? A co zápory?

Nataša: Hlavní předností přírodní kosmetiky jsou podle mě ingredience, které je třeba co nejméně chemicky upravovat, brát z přírody v co nejpůvodnějším stavu a jako takovou umístit na naši pokožku. Nevýhody? Když složky nejsou ve správné koncentraci nebo poměru s ostatními složkami, může být přírodní kosmetika dráždivá a velmi škodlivá pro naši pokožku. A uživatel musí svou pleť velmi dobře znát, aby si vybral správně. Špatná volba může vaše kožní problémy ještě zhoršit.

Ovlivňují vaše profesní dovednosti také rozhodování ve vašem každodenním životě?

Nataša: Své odborné schopnosti zapojuji do svých rozhodnutí každý den, jak při nákupu potravin, kosmetiky, úklidových prostředků, oblečení, nábytku, při stavbě domu, při úpravě okolí… Jsem docela profesně „zdeformovaná“, jak se říká ?.

Přejděme k velmi aktuálnímu tématu – parabeny*
*Parabeny jsou nejběžněji používané konzervační látky v kosmetických přípravcích, stejně jako v lécích. Např. butylparaben byl v roce 2020 zařazen na seznam látek vzbuzujících velmi velké obavy. [1] Co to vlastně znamená pro nás uživatele?

Nataša: Parabeny, pro upřesnění, jsou skupinou sloučenin chemicky nazývaných estery kyseliny hydroxybenzoové. Ovlivňují pH mikroorganismů a tím je ničí. Jsou mimořádně účinnou ochranou kosmetických přípravků proti mikroorganismům. V přírodní kosmetice nejsou povoleny, neboť panují pochybnosti o jejich hormonálním působení v našem těle. Parabeny mohou být částečně absorbovány pokožkou. Je vtipné, že poměrně dost parabenů se přirozeně vyskytuje v přírodě (např. v borůvkách, olivách…). Domnívám se však, že obavy z používání kosmetiky jsou zcela na místě, jelikož kosmetické přípravky používáme několikrát denně, několik dní, měsíců i let. Pokud dojdeme k závěru o akumulaci a/nebo metabolismu určité sloučeniny, která se dostává do našeho těla, je nutná a oprávněná opatrnost při použití této sloučeniny v produktu.

Jaký je váš postoj – jako odborníka v oboru – k použití parabenů v kosmetice?

Nataša: Jak jsem již řekla, parabeny mohou být potenciálně nebezpečné pro naši hormonální funkci, a to především tím, že procházejí kůží do našeho těla, kvůli jejich potenciálnímu hromadění a vstupu do metabolických procesů. Myslím také na potenciální nebezpečí nově vzniklých metabolických produktů, o kterých nevíme vůbec nic. Nevíme, jaké nové sloučeniny vznikají, jaké jsou koncentrace, hromadí se, jsou případně toxické? Takže pro mě je to příliš mnoho neznámých, příliš mnoho rizika. Souhlasím s rozhodnutím, že parabeny do přírodní kosmetiky nepatří. Ale také jsem toho názoru, že sloučeniny s takovým životopisem nepatří ani do produktů pro lidi a zvířata.

Jaké přírodní konzervanty lze dnes použít místo parabenů? Existují nějaké bariéry, které snižují používání přírodních konzervantů v kosmetice?

Nataša: Současné směrnice v přírodní kosmetice týkající se používání konzervačních látek nařizují používat antimikrobiální sloučeniny, které nejsou na seznamu oficiálně schválených konzervačních látek, ale přesto mají antimikrobiální účinek. Příklad: použijeme sloučeninu, která má ve složení jinou roli (např. jako vůně), ale má také antimikrobiální účinek.

V produktech na vodní bázi se používají konzervační látky, které zabraňují růstu bakterií a plísní (antimikrobiální účinek). Jak je to s přírodními kosmetickými produkty na bázi olejů a tuků? Nepotřebují konzervanty?

Nataša: Výrobky na bázi tuku v zásadě nepotřebují konzervanty. Kromě složení je však nutné vzít v úvahu i způsob použití výrobku, zda výrobek nemůže během své životnosti přijít do styku s vodou. V tomto případě se konzervační látka přidává právě pro bezpečnost. Příklad: olejový sprchový gel.

Jaká je role složek jako benzylalkohol, benzoát sodný, benzylbenzoát v kosmetických produktech? Jsou všechny tyto ingredience z přírodních zdrojů?

Nataša: Jako konzervanty působí jak alkoholy (např. benzylalkohol), tak některé organické kyseliny a jejich soli (např. benzoát sodný, benzylbenzoát). Nacházejí se v přírodních zdrojích, a proto jsou považovány za bezpečné přírodní konzervační látky. Čemu je třeba věnovat pozornost, jsou použité koncentrace. V přírodní kosmetice je nutné dodržovat zásadu, že směsi se přidává jen tolik, aby splnila svou úlohu, tato směs se nepřidává „do zásoby“, aby, jak rádi říkáme, dobře držela!

Jakou roli hrají esenciální oleje v kosmetice? Mohou představovat environmentální problém?

Nataša: Esenciální oleje mají primární funkci přírodních vůní. Kromě této funkce mají doplňkové funkce, např. aromaterapeutické schopnosti (léčivá funkce) až antimikrobiální schopnosti (hlavně v kombinaci se syntetickými konzervanty). Opět i u těchto sloučenin je nutné dávat pozor na používané koncentrace z důvodu citlivosti na složky éterických olejů. Environmentální problém? Možná kvůli teplotně náročným výrobním procesům (jednou z výrobních metod je destilace, která patří mezi energeticky náročnější procesy).

Chtěla byste nám také říci něco o limonenu, linaloolu a citralu? Jaké ingredience jsou běžné v kosmetice a nacházejí se i ve vašich produktech? Jaké jsou jejich funkce v kosmetických přípravcích? Mají nějaké slabiny?

Nataša: Limonen, linalool, citral patří k přírodním složkám vůní, které se často používají k ovonění kosmetických produktů. Víte, každý krém musí hezky vonět, to je jedna z vlastností každého kosmetického produktu. Uvedené sloučeniny patří mezi 26 vonných sloučenin, které musí být od roku 2005 zapsány na seznam složek INCI, protože mohou v určité koncentraci způsobit alergickou reakci. Evropská legislativa tak chrání uživatele náchylné k alergiím na vůně. Tyto sloučeniny jsou také přítomny v mých produktech, protože tam, kde jsou přítomny, používám výhradně esenciální oleje pro vůně.

Jak je to ale s problematikou barviv v kosmetice pro krásu (např. rtěnky)? Mají barviva pouze estetickou funkci nebo mají i jiné funkce? Mohou mít barviva negativní účinky na uživatele?

Nataša: Velmi široká otázka ohledně barviv. Barviva jsou v zásadě organické sloučeniny, které mohou být rozpustné (rozpustné ve vodě nebo organických rozpouštědlech) a nerozpustné (nazývají se organické pigmenty). Kromě barviv existují také anorganické pigmenty. Obrovská oblast. Kromě obarvení mají tyto sloučeniny různé funkce: ochrana před sluncem, antioxidanty (karotenoidy), některá barviva jsou také vitamíny (vitamín B12). Stejně jako ostatní sloučeniny v kosmetice mohou být přírodního nebo syntetického původu, ale rozhodně existují obavy z použití barviv.

Jaký je váš názor na používání syntetických barviv v dětských výrobcích? Napadlo vás někdy, že si děti vybírají (a my rodiče kupujeme) kosmetiku/pečující produkty podle vzhledu a ne podle složení/kvality produktu? Jsou syntetická barviva (např. E133, E102, E129,…) z hlediska vlastností lepší než přírodní?

Nataša: Zejména v oblasti barviv panuje řada obav ohledně použití přírodních barviv, která jsou pro svou „přirozenost a obecně lepší přijatelnost“ méně toxikologicky prozkoumána než barviva syntetická, umělá. Je to oblast, kterou je třeba ještě prozkoumat.

Jaké je kritérium našeho výběru v obchodě? Podle mých zkušeností je vždy na prvním místě vzhled produktu. Kupují naše oči, mozek. Až doma, když si na produkt uděláme čas, si ho nejprve přivoníme, a teprve potom otestujeme na kůži. A teprve poté následuje čtení složení na výrobku. Výrobci za toto nemohou, je to lidská přirozenost. A proto je nezbytné vzdělání v oblasti obsahu produktu, aby si kupující rychle udělal představu o kvalitě produktu, který právě drží v ruce.

Myslíte si, že barvivo karmínová červeň (známé jako E120) získané z košenilky (Dactylopius coccus) je užitečné v moderní kosmetice?

Nataša: Ne. Ani v přírodní kosmetice ne. Způsob získání barviva je nepřijatelný. Víte, že na 1 kg tohoto barviva je potřeba 80 000 až 140 000 kusů hmyzu, který se buď suší na slunci, udusí v sirných výparech nebo se vaří ve vodě? Budete si přát, aby vaše rtěnka měla jiný odstín červené!

Co si myslíte o používání parfémů, popř. aroma/vůní v kosmetických produktech?

Nataša: Vůně kosmetických produktů je dnes nutností. Zákazníci to chtějí. Sama mám ale jiný pohled. Do svých produktů zapracovávám minimální množství vůní (éterických olejů) – jen tolik, aby zakryly případnou nepříjemnou vůni některých složek v produktu, případně vůně nepřidávám vůbec. Sama mám extrémně silný čich a hodně mi vadí, když přede mnou na poště stojí slečna, ze které se odpařují všechny možné kosmetické produkty: od pracího prášku, aviváže, šamponu i kondicionéru na vlasy. A navíc ještě její parfém. V hlavě mi hučí ze všech těch aromatických impulsů najednou. Proto jsem při používání vůní maximálně skromná a opatrná (i kvůli možnosti alergických reakcí).

Dezinfekce v produktech může být problém, protože bakterie si mohou vůči těmto produktům vyvinout rezistenci. Existují problémy s odolností vůči „přírodním”, rafinovanějším dezinfekčním produktům? Jsou přírodní dezinfekční prostředky stejně účinné jako syntetické? 

Nataša: Ne. Doba a množství dezinfekčních prostředků jsou však pravděpodobně jiné u přírodních dezinfekčních prostředků než u syntetických, které jsou obvykle koncentrovanější. Opět je zde obava, že přírodní dezinfekční prostředky jsou mnohem méně toxikologicky studovány právě z důvodu, že přirozenosti a obecně lepší přijatelnosti.

Můžeme diskutovat o spotřebitelské zkušenosti uživatele z České republiky?

„Výrobci čisticích a pracích prostředků a plen neuvádějí na obalech výrobku kompletní chemické složení a podrobné složení je z velké části nutné hledat v takzvaných bezpečnostních listech. Výrobci tvrdí, že na obalech nemají prostor pro informace, což je ironie, když na lesku na rty najdu i seznam složek, který je znatelně menší než 3kg sáček pracího prášku.“
Jako chemik s tím souhlasíte?

Nataša: Je tu prostor. Jsou etikety, jako u léků, které sloupneme a můžeme přečíst i tak velké množství tisku. Pro výrobce je taková nálepka vyšší náklad. A to je jediný důvod, proč tam tato data nejsou. Jde mi o to, co mohou tyto informace říci průměrnému spotřebiteli, neodborníkovi? Znám kupující, kteří čtou prohlášení na produktech a počítají pouze E-složky. I když např. E300 je kyselina askorbová, tedy vitamín C, což je naprosto ok? Kritické myšlení bez znalostí? Proto je učení nezbytné.

Kdo provádí kontrolu kvality v kosmetickém průmyslu?

Nataša: Na vývoji a výrobě pracuje v první řadě sám výrobce s kvalitním systémem. Pak státní kontrolní služby, ale ty netestují kvalitu výrobků, ale systém kvality práce. Pak certifikační společnosti, pokud mají produkty certifikát. Testuje se vhodnost produktu. Studie výsledků produktu jsou prováděny podle uvážení výrobce.

Myslíte si, že se vztah lidí ke kosmetice a tím i péči o pleť zlepšuje?

Nataša: Ano. Roste povědomí o složkách a použití. Lidé chtějí vědět, co používají, jejich vztah k přírodě nabývá na důležitosti.

Myslíte si, že se vztah zákazníků k přírodní kosmetice zlepšuje? Oceňují uživatelé v dnešní době, kdy je dostupných více informací a produkty snáze dostupné, vztah mezi kvalitou a cenou produktu?

Nataša: Vztah zákazníků k přírodní kosmetice se zlepšuje. Mnoho lidí se rozhodne pro přírodní kosmetiku, když se u klasické kosmetiky vyskytnou problémy nebo citlivosti, a pak se vracejí k přírodě, k její šetrnosti a důvěře v její znalosti. Technika pokročila také, dnes můžeme mít opravdu nádherné přírodní ingredience z přírody, což bychom ještě před pár desítkami let nedokázali.

Máte nějakou radu pro čtenáře ohledně nákupu kosmetiky a na co si dát pozor?

Nataša: V první řadě musíte svou pleť velmi dobře znát. Podle věku, podle vzhledu, čeho chcete kosmetikou dosáhnout. Buďte si vědomi omezení kosmetiky: krém bohužel nenapraví vaše genetické vzory, vaše životní návyky/nectnosti, které ovlivňují to, jak se cítíte ve své vlastní kůži. A odtud pokračujte v objevování kreativní přírody.

Jakou myšlenkou byste chtěla náš rozhovor zakončit?

Nataša: Přírodní kosmetika nejsou jen krémy. Je to způsob myšlení, respektování sebe sama a všeho kolem nás. Pojďme společně vytvořit lepší život a naši planetu.

Děkuji za vaše odpovědi

Tým GreenGate

Authors

  • Anja Bubik, PhD

    Získala doktorát z biochemie a molekulární biologie na Lékařské fakultě Univerzity v Lublani. Pracuje jako odborný asistent a vědecký pracovník na Fakultě ochrany životního prostředí, kde se zabývá environmentálními otázkami souvisejícími s lidským zdravím. Jako vedoucí laboratoře se stará o zavádění nových výzkumných a vyučovacích metod a podílí se na mnoha aplikovaných a osvětových projektech.

  • Ing. Žaneta Milošová (Havírová)

    Dělá to, co ji baví – pracuje jako CEO ve společnosti GreenScan. Vystudovala VŠB - TUO v Ostravě, kde získala titul Ing. v oboru Environmentální inženýrství. Vždy se zajímala o přírodu a věci kolem ní. Miluje hory, lesy a zvířata, ale zároveň si váží výdobytků moderní doby. Proto se snaží pomáhat a hledat rovnováhu mezi přírodou a moderním světem.

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *