Je dnešní generace mladých opravdu jiná, nebo se změnil hlavně svět kolem ní?
V rozhovoru s psycholožkou Sylvií Navarovou jsme otevřely témata, která dnes řeší téměř každý rodič, učitel i mladý člověk. Mluvily jsme o vlivu sociálních sítí, psychickém zdraví, sebevědomí, rodičovské výchově, digitálním detoxu i o tom, proč bychom současnou generaci neměli srovnávat s tou předchozí.
Dozvíte se například:
- proč dnešní mladí nejsou „jiní“, ale vyrůstají v úplně jiném světě,
- jak podpořit zdravé sebevědomí dítěte,
- proč jsou chyby důležitou součástí učení,
- kdy je čas vyhledat psychologa,
- jak přistupovat k mobilům, sociálním sítím a online světu,
- proč jsou vztahy a duševní hygiena pro mladé lidi důležitější než kdy dříve.
Celý rozhovor si poslechněte ve videu výše.
Často slýcháme, že dnešní mladá generace je úplně jiná než ta předchozí. Je to skutečně tak?
Sylvie: Ve skutečnosti se mladí lidé jako lidé nijak zásadně neliší. To, co se změnilo, je svět, ve kterém vyrůstají.
Ráda používám přirovnání, že dnešní mladí jsou digitální domorodci. Narodili se do doby, kdy je internet, sociální sítě a propojení s lidmi z celého světa naprostou samozřejmostí. My dospělí jsme v tomto prostředí spíše návštěvníci. Můžeme do jejich světa nahlédnout, ale nikdy ho nebudeme prožívat stejně jako oni.
Naše reakce na stres, emoce nebo náročné situace jsou přitom úplně stejné jako jejich. Liší se ale množství podnětů, které musí dnešní mladí každý den zpracovávat.
Zatímco dospělí už většinou dokážou rozpoznat, které informace jsou důležité a které mohou ignorovat, mladí lidé se to teprve učí. Denně se na ně valí obrovské množství zpráv z celého světa – ze sociálních sítí, médií i online komunit – a právě orientace v tomto informačním prostředí je jednou z největších výzev jejich generace.
Když tedy říkáte, že lidé jsou pořád stejní, znamená to, že se liší hlavně způsob, jakým mladí prožívají stres?
Sylvie: Především se liší množství podnětů, kterým jsou vystaveni. Dospělí už většinou dokážou rozpoznat, čemu věnovat pozornost a co mohou bez výčitek pustit z hlavy. Mladí lidé se tuto dovednost teprve učí.
Denně se k nim dostávají informace z celého světa – ze sociálních sítí, médií i online komunit. Nejde jen o zprávy z jejich okolí, ale o události z Evropy, Ameriky, Asie nebo Afriky. Orientovat se v takovém množství informací a rozhodnout, co je opravdu důležité, je pro ně mnohem náročnější než pro předchozí generace.
Dnes se stále častěji mluví o nárůstu psychických obtíží u dětí a dospívajících. Je to skutečně tím, že jsou pod větším tlakem, nebo je to spíše tím, že máme lepší diagnostiku a nebojíme se o těchto tématech mluvit?
Sylvie: Ve skutečnosti hraje roli několik faktorů současně.
Statistiky zdravotních pojišťoven ukazují, že psychických obtíží skutečně přibývá. U dospělých se týkají přibližně 15 % populace, u dětí kolem 13 %, což znamená, že psychické potíže zažívá zhruba každé osmé dítě.
Svůj vliv má ale také změna ve výchově. Rodiče dnes přirozeně dbají na bezpečí svých dětí více než dříve. Když se je však snaží chránit před každou nepříjemnou nebo náročnou situací, připravují je zároveň o příležitost naučit se překonávat překážky, řešit problémy a budovat samostatnost i odpovědnost.
K vyššímu počtu zachycených případů samozřejmě přispívá také kvalitnější diagnostika a větší otevřenost společnosti. O psychickém zdraví se dnes mluví mnohem více než dříve, což je samo o sobě pozitivní změna.
🎥 Na celý rozhovor se podívejte ve videu výše.
0 komentářů