Greenwashing – jak nenaletět „zelenému“ marketingu?

Autor Ing. Žaneta Milošová (Havírová)

Už jste tento název někdy slyšeli? Možná, že toto slovo slyšíte poprvé, ale určitě jste slyšeli spojení klamavá reklama. Zjednodušeně můžeme říci, že greenwashing (GW) je šíření nepravdivé či neúplné informace za účelem přilákat lidi na svou stranu [1]. Informace o tom, že organizace, firma nebo produkty jsou ekologické, chovají se šetrně k životnímu prostředí a že svým výběrem pomůžete planetě. Jenže to tak není, a to je právě Greenwashing.

Ne vždy se musí jednat o záměr, někdy je na vině pouze neznalost firem [2]. To ale nic nemění na faktu, že greenwashing škodí. Lidé, kteří se snaží chovat šetrně k životnímu prostředí, po zjištění klamavých informací často ztrácí chuť se i nadále chovat zodpovědně. GW proto může snižovat důvěru v ekologické produkty. Určitě si vybavíte debaty o předražených bio vejcích, mléce a podobně, které byly v horší kvalitě než komerční produkty. Stát se může vše. 

Je proto důležité, aby člověk mohl věřit tomu, že výrobky, firma, organizace jsou opravdu kvalitní, šetrné k životnímu prostředí, aby věděl, kde tyto informace hledat a jak v nich číst. Je prakticky nemožné porozumět mnoha ekologickým značkám a iniciativám výrobků. V Evropské unii je aktivních více než 200 ekologických značek a více než 450 jich je celosvětově [3]. Tento problém se snaží řešit Zelená dohoda pro Evropu tím, že firmy a organizace by měly být schopny svá tvrzení podložit reálnými výsledky vycházejícími z metodiky hodnocení dopadu na životní prostředí [4]

Na příklady greenwashingu již bylo upozorněno médii a tak věřme, že si z takových praktik vezmou firmy brzo ponaučení a přestanou klamat své spotřebitele (odkaz na články zde a zde). Existuje spousta dalších firem, které se greenwashingu dopustily, ať už se jedná o nerozložitelná papírová brčka ve fast-foodech nebo podobný problém plastových lahví [5]. Prozatím nám nezbývá nic jiného, než pořádně  číst, zajímat se a dávat si pozor na neúplné informace. V tomto článku vám ukážeme na jaké nejčastější věci si dávat pozor, abyste vy greenwashingu nenaletěli!

Příklady GW:

  • Firmy často uvádějí jen tu část informace, která je pro spotřebitele lákavá: např. že krém obsahuje 100 % bio avokádo a dají ho do zeleného obalu. V celém balení je však avokáda méně než 0,01 % a ostatní složky vůbec bio/eko být nemusí.
  • Lichotivé názvy jako bio, nature, přírodní, eko, organic, apod. jsou  často jen marketingovým tahounem.
  • Obal vyroben ze 75 % z recyklovaného materiálu. Informace o tom, z čeho je zbytek chybí. Takový obal už dále nemusí být vůbec nebo velmi složitě recyklovatelný.
  • Produkt neobsahuje parabeny, silikony a podobně. Co obsahuje místo toho? To už výrobce nespecifikuje. Výrobce tedy opět použije jen tu část informace, na kterou spotřebitel slyší.
  • Obal je 100 % recyklovatelný. WOOOW! Velká reklama, nechybí zelený obal s přírodními motivy. Co je ale uvnitř obalu?
  • Informace o tom, že společnost snížila při výrobě emise o 40 %. Ano? U všech svých aktivit?
  • Snížení spotřeby plastu na konkrétním výrobku o 20 %. Ušlechtilé, proč je ale kolem plastového kelímku přidán např. papír (často lze vidět u jogurtů)? Pro nás je to práce extra, sundat vršek, sundat papír, rozdělit materiály a vytřídit. Co znám z praxe, tak to lidé nedělají, protože je to prostě „moc“.
  • To, že je něco přírodní – karmín, žluč, močovina, lanolin (tuk z ovčí vlny), vosk, případně nějaké rostlinné látky – neznamená, že je celkově produkt udržitelný nebo šetrný k životnímu prostředí a živým tvorům. Uvedené látky jsou sice přírodní, ale slovo přírodní není ohraničeno zákonem.
  • Podobně jako u recyklace, jsou často zavádějící informace o kompostovatelnosti. Jak, kde, za jakých podmínek máte v běžné domácnosti kompostovat, se nedozvíte. Kompostování je věda a chtěla bych vidět někoho kompostovat pleny na domácím kompostu 🙂.
  • Výrobek 100 % biologicky rozložitelný. Doufejme! Za jakých podmínek? Ale co obal?
  • Ekologický výrobek v souznění s přírodou… Krásně napsáno, co to ale znamená? 😃
  • Výrobky v zelených obalech s motivem přírody, nemusí hned znamenat ekologický produkt. Často, ale na první pohled zaujmou a o to přeci jde.
  • Vypíchnutí toho co produkt neobsahuje, bez uvedení celého složení (často pleny, prací prášky, ale i šampony nebo dekorativní kosmetika [6]).

Jak nenaletět „zelenému vymývání mozku“?

  • Informace vládnou světu, takže přečíst si víc než jen to, co výrobce chce. To znamená najít si celé složení výrobku, značky z jakých materiálů je produkt vyroben apod.
  • Nespokojit se jen s obrázkem přírody, zeleného obalu apod., ale přečíst si vše co jen jde.
  • Spočítat si případně uvedená procenta tzv. bio ingrediencí.
  • Najít si produkt nebo společnost, která má prokázáno (např. nějakým věrohodným certifikátem), že se chová šetrně k ŽP i fér ke svým zaměstnancům (což není jednoduché 😕). Vybrat si pár značek, načíst si o nich z věrohodných zdrojů [7].
  • Najít si lokální producenty – většinou menší lokální výrobci, kteří vyrábí „domácí“ výrobky jen v menším prodejním množství.
  • Vybírat ingredience z lokálních nebo blízkých zdrojů, popř. hledat informace o tom, co jednotlivé ingredience opravdu jsou a kde byly získány. Pokud výrobce toto uvádí, pak existuje větší šance, že nelže a že se chová zodpovědně.
  • Nikdo z nás asi nepoběží si hned stěžovat na úřad nebo kontaktovat odborníky na téma greenwashingu. Existuje ale možnost nahlásit tyto nekalé praktiky na Českou obchodní inspekci (ČOI).

Author

  • Ing. Žaneta Milošová (Havírová)

    Vede společnost GreenScan, která prosazuje svobodu volby a právo na informace pro každého spotřebitele. Vystudovala VŠB-TUO v oborech Environmentálních věd. Vždy se snažila hledat rovnováhu mezi přírodou a moderním světem. Věnuje se popularizaci vědy, osvětě a vzdělávání v oblasti škodlivých látek kolem nás. Pořádá semináře, webináře, workshopy a poradenství pro jednotlivce, firmy a organizace.

    View all posts

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *