„Toxické dovnitř, toxické ven“ – fráze od Annie Lennox ze známého videa Story of Cosmetics (1) – vystihuje realitu kosmetického průmyslu. Já bych to ale posunula ještě dál: „Toxické dovnitř, toxické ven, toxické zpět dovnitř.“ Je to cyklus. To, co vypouštíme do životního prostředí, se nám často vrací. Tento cyklus ohrožuje nejen životní prostředí, ale i naše zdraví. Pojďme se do tohoto toxického koloběhu ponořit prostřednictvím několika konkrétních příběhů z životního cyklu kosmetiky.

Všechno začíná získáváním surovin. Klíčové složky kosmetiky, jako jsou rostlinné extrakty nebo oleje, často pocházejí z velkoplošného zemědělství nebo z průmyslové těžby.

Minerální olej

Věděli jste, že minerální olej, ropný derivát podobně jako benzín, je běžnou složkou mnoha kosmetických výrobků? Najdeme ho v překvapivě široké škále produktů – od pleťových krémů až po make-upy.

Těžba ropy, z níž se minerální olej získává, je známá svými vážnými dopady na životní prostředí. Ropné vrty jsou spojeny s ničením přirozených stanovišť, znečištěním a významnými hrozbami pro ekosystémy. Ropný průmysl je navíc v mnoha oblastech světa spojen s válkami, vysídlováním obyvatel a politickou nestabilitou. (2)

Téměř každý den je Udengs Eradiri informován o další ropné havárii ve státě Bayelsa v deltě Nigeru. „Stačí se projet po okolí, abyste pochopili rozsah zneužívání životního prostředí,“ dodává. Přibližně 40 milionů litrů ropy se každoročně vylije po celé deltě Nigeru a znečišťuje ovzduší, půdu i vodu. Z přibližně 2 milionů obyvatel Bayelsy je asi 75 % závislých na rybolovu nebo zemědělství jako zdroji obživy. „Tyto komunity se zapojují do jiných způsobů přežití. A právě proto došlo k výraznému nárůstu kriminálních aktivit i nelegálního, řemeslného zpracování ropy – to vše jen proto, aby přežily.“(3)

Palmový olej

Palmový olej se nachází přibližně v 50 % výrobků v supermarketech, včetně potravin, jako je čokoláda nebo pizza, ale také v šamponech, deodorantech a rtěnkách. Obrovská poptávka po palmovém oleji má ničivé dopady na životní prostředí. Celosvětově se každou hodinu vykácí přibližně 300 fotbalových hřišť lesa, aby uvolnila místo palmovým plantážím. Toto odlesňování ničí přirozená stanoviště a ohrožuje kriticky ohrožené druhy, jako jsou orangutani, tygři sumaterští a nosorožci. (4)

Dopadá to také na místní komunity a jejich způsob života:
„Když jsme přišli o les, přišli jsme o všechno. Dříve byl náš život jednoduchý, nebyli jsme bohatí, ale měli jsme dost. Od chvíle, kdy přišla palma olejná, je tu víc utrpení. Nedokážu uživit svou rodinu.“ – Leni, květen 2018

(5)

Slída (mica)

V dekorativní kosmetice, jako jsou oční stíny, pudry, rtěnky nebo lesky, je jednou z hlavních složek slída (mica) – právě ta dodává těmto výrobkům jejich lesk. Slída je minerál, který se musí těžit, především na Madagaskaru a v Indii. Obě tyto země jsou spojovány s využíváním dětské práce v dolech na slídu.

„Felicia je třináctiletá dívka, která pracuje ve třídírně v Amboasary. Žije se svou matkou a osmi sourozenci. Řekla, že nikdy nenavštěvovala školu. Ve třídírně, kde pracuje, vykonává všechny třídicí práce stejně jako dospělí zaměstnanci. Stejně jako ostatní děti ve skupině není v dobrém zdravotním stavu; často kašle a mluví o svém velmi špatném stravování. Velmi často odchází ráno do práce nalačno a jíst může až večer, pokud se jí podaří něco sehnat. Protože nechodí do školy, pracuje od pondělí do neděle bez jediného dne volna, od 7 hodin ráno do 15 hodin odpoledne. Felicia si je vědoma tvrdé reality svého života a uvědomuje si, že se pro ni situace možná nikdy nezlepší.“ (6)

Po těžbě surovin bohužel problémy pokračují i ve výrobních procesech. Jak už jsme říkali: „Toxiny dovnitř, toxiny ven, toxiny dovnitř.“

Škodlivé složky používané v kosmetických produktech

Evropský trh s kosmetikou je největší na světě a jeho hodnota dosahuje neuvěřitelných 96 miliard eur. (7) Za tímto rozkvétajícím odvětvím se však skrývá složité regulační prostředí, které vyvolává obavy o bezpečnost výrobků a o používané ingredience.

Podle předpisů EU nesou odpovědnost za to, že kosmetické výrobky jsou bezpečné a splňují nařízení o kosmetice, samotné společnost (8) – neexistuje žádná nezávislá vnější kontrola. Přestože jsou jednotlivé složky průběžně přezkoumávány, celý proces je pomalý a komplikovaný. Mnoho látek je spojováno se závažnými zdravotními problémy, včetně rakoviny, hormonálních poruch, problémů s plodností a alergií, avšak jejich jednoznačné prokázání a následný zákaz je velmi obtížný.

Naštěstí máme v Evropě mnoho nevládních organizací a institucí, které bojují za ochranu lidského zdraví, a jedním z klíčových rozdílů mezi Evropou a jinými regiony, například USA, je počet zakázaných látek. Evropská unie zakázala nebo omezila 1 641 chemických látek v kosmetice, zatímco americký úřad FDA zakázal pouze 11. (9)

V některých případech výrobci používají škodlivé chemické látky nevědomky. Existují však i situace, kdy si firmy rizik uvědomují, ale přesto nekonají. Známým příkladem je případ dětského pudru společnosti Johnson & Johnson z roku 2018. Firma byla žalována 22 ženami, které tvrdily, že u nich v důsledku používání tohoto pudru vznikla rakovina vaječníků, protože výrobek byl kontaminován azbestem. Přestože J&J trvala na tom, že její produkt je bezpečný, později zveřejněné interní dokumenty odhalily, že společnost o kontaminaci věděla a tyto informace před veřejností zatajila. (10)

Voda

Voda je nejcennějším zdrojem na Zemi. Pouze 0,26 % světových zásob sladké vody je dostupných pro lidské využití a už dnes čelí nedostatku vody 4 miliardy lidí, takže vodní zdroje planety jsou pod obrovským tlakem. (11)

Voda je zásadní jak ve složení kosmetických produktů, tak ve výrobních procesech. Například krémy obsahují 60–80 % vody a šampony až 95 %. (12) Kromě samotného složení se voda využívá v celém výrobním řetězci – při pěstování a zpracování surovin, čištění i balení – a toto „skryté“ (nepřímé) množství vody může dosahovat tisíců litrů.

Během výrobního procesu je část použité vody, která může být kontaminovaná, vypouštěna zpět do životního prostředí. Například odpadní voda odtékající ze zemědělských ploch spolu s hnojivy a pesticidy se může dostávat do povrchových nebo podzemních vod. Některé kosmetické složky jsou navíc známými přispěvateli ke znečištění vody. Například povrchově aktivní látky (tenzidy) se nacházejí v široké škále kosmetických výrobků a jsou pravidelně uvolňovány do vodních i suchozemských ekosystémů. (11)

Testování na zvířatech

„Každý rok v USA trpí a umírá více než 100 milionů zvířat při krutých testech chemikálií, léků, potravin a kosmetiky. Příklady testů na zvířatech zahrnují nucení myší a potkanů vdechovat toxické páry, násilné krmení psů pesticidy nebo aplikaci korozivních chemikálií do citlivých očí králíků.“ (13) Některé státy v USA, například Kalifornie, už testování na zvířatech zakázaly, ale v mnoha zemích světa je stále povoleno nebo dokonce vyžadováno.

Evropská unie zakázala prodej kosmetiky testované na zvířatech a vyslala jasný signál: „Žádné zvíře si nezaslouží trpět a být zabito kvůli rtěnce nebo zubní pastě.“ (14) Přesto zákaz v EU není stoprocentně účinný. Existují určité výjimky, za kterých je testování na zvířatech stále povoleno. Navíc to neznamená, že výrobek nebyl testován na zvířatech před tím, než zákaz vstoupil v platnost.

Chcete-li vědět, co se děje během spotřeby a likvidace, pokračujte ve čtení – Část 2. 🙂