Prof. Ing. Daniela Plachá, Ph.D., zaujímá prestižní pozici ředitelky v Centru nanotechnologií, které je součástí Centra energetických a environmentálních technologií na Vysoké škole Báňské. Své profesní úsilí věnuje především chemii životního prostředí, organické chemii a analytické chemii. Její odbornost a zájem se soustředí na nanotechnologie, speciálně na jejich aplikaci v oblasti ochrany životního prostředí. Prof. Plachá má více než dvacetiletou zkušenost v oblasti analytické chemie, zejména ve výzkumu a chromatografických analýzách vzorků z životního prostředí.

Daniela: Moje současná pozice mě neovlivňuje přímo v otázce vyhýbání se negativním látkám v produktech, ale mé dlouholeté profesní zkušenosti rozhodně hrají roli v tom, jak pečlivě si vybírám produkty, které používám nebo kupuji. Týká se to jak kosmetiky, tak potravin. Nejvíce se však snažím vyhýbat různým parfémovaným výrobkům, jako jsou osvěžovače vzduchu, a mám téměř panickou hrůzu z volně hořících svíček, protože mi prostě nesvědčí. Takže ano, mohu říci, že moje profesní zkušenosti mě skutečně vedou k tomu, abych se určitým typům produktů vyhýbala.

Daniela: Je pravda, že jsme obecně vystaveni účinkům mnoha chemikálií. Jak kdysi řekl Paracelsus, „není látka, co činí látku jedem, ale je to dávka.“ Je důležité si uvědomit, že některé látky jsou škodlivé i ve velmi malých množstvích, zatímco jiné, jako cukr, sůl nebo alkohol, mohou být tolerovány většími dávkami, ale jejich škodlivý účinek se projeví až po delší době.

Pokud jde např. o chlor v úklidových prostředcích, je zde rozdíl mezi dlouhodobým a krátkodobým vystavením. Uklízečka, pracující s chlorovanými prostředky denně po mnoho let, může být vystavena chronickým účinkům i při nízkých koncentracích, zatímco občasné použití v domácnosti může být méně rizikové. Přesto je důležité dodržovat bezpečnostní opatření, jako je používání rukavic a větrání, a věnovat pozornost varovným piktogramům na obalech.

Je zajímavé, že některé domácí produkty, jako ocet nebo soda, mohou nahradit komerční čisticí prostředky. I při jejich použití je však třeba být opatrný a dodržovat ochranná opatření, protože i tyto látky mohou být dráždivé. Je důležité si přečíst návod a dodržovat doporučené postupy, jako je větrání nebo používání ochranných prostředků.

Daniela: Fenol a jeho sloučeniny tvoří rozsáhlou skupinu organických látek. Fenol má aromatické benzenové jádro s navázanou hydroxylovou skupinou a může mít mnoho různých derivátů. Tyto sloučeniny se vyskytují jak v přírodě (např. v zeleném čaji, brusinkách, hroznovém víně…), tak jsou syntetizovány pro různé účely, včetně farmaceutického a plastového průmyslu.

Je důležité rozlišovat mezi přirozeně se vyskytujícími a syntetickými sloučeninami. Například fenol sám o sobě je důležitý pro farmaceutický průmysl. V kosmetice záleží na konkrétní sloučenině a jejím účelu. Některé mají antiseptické účinky a jsou určeny pro lokální použití na postižená místa. V šamponech a jiné kosmetice je důležité, aby koncentrace těchto látek nebyla škodlivá, což je regulováno testováním produktů.

Je doporučeno číst složení produktů a rozhodnout se, zda je chcete používat. Reakce na tyto látky se může lišit – někdo může snášet vyšší koncentrace, zatímco jiný může mít alergické reakce i na malé množství. Pokud se objeví příznaky podráždění, je vhodné přestat tyto produkty používat. Každý by si měl zvážit, zda chce používat produkty obsahující tyto látky, například při barvení vlasů.

Daniela: Endokrinní disruptory jsou látky, které mají schopnost narušovat normální funkci hormonálního systému v živých organismech. Tento vliv může mít značné zdravotní důsledky, jako je narušení funkce štítné žlázy, diabetes, hormonální nerovnováha a další. Tyto látky mohou být přirozené, jako jsou fitoestrogeny, nebo syntetické, vytvořené člověkem.

Endokrinní disruptory se nacházejí v mnoha různých produktech a prostředích. Patří sem například některé plastikářské změkčovadla, dioxiny, které vznikají při spalování materiálů obsahujících chlor, a těžké kovy jako kadmium a olovo. Tyto látky byly v minulosti hojně využívány v různých průmyslových odvětvích, ačkoliv některé z nich jsou nyní zakázány kvůli jejich negativnímu vlivu na zdraví.

Vliv endokrinních disruptorů na zdraví je předmětem intenzivního výzkumu a diskuse. Jejich přítomnost v každodenním životě a potenciální dopady na zdraví jsou důvodem k obavám. Důležité je být si vědom jejich existence a potenciálního rizika, které představují. Informace o těchto látkách jsou široce dostupné a je důležité se o nich dozvědět, abychom mohli lépe chránit své zdraví a zdraví našeho okolí. (Pozn. autora: více o endokrinních disruptorech zde.)

Daniela: UV filtry, jako jsou Oxybenzon a Octinoxate, jsou běžně používané složky v kosmetických produktech, včetně opalovacích krémů, parfémů, rtěnek a pleťových krémů. Jejich primární funkcí je chránit pokožku před UVA a UVB zářením, které může způsobit spálení, alergie, stárnutí pokožky a dokonce i rakovinu kůže.

Když jsou tyto filtry vystaveny slunci, mohou podléhat izomeraci nebo degradaci, což znamená, že se mění na jiné sloučeniny. V některých případech mohou tyto změněné sloučeniny vytvářet reaktivní radikály, které mohou poškodit okolní prostředí nebo dokonce proniknout do lidského těla a ovlivnit jeho funkce, včetně endokrinního systému.

Vliv na vodní organismy, jako jsou korály, je zvláště znepokojující. Některé UV filtry mohou být toxické pro vodní živočichy, narušovat hormonální systémy a přispívat k poškození nebo úhynu korálů a dalších vodních organismů. Toto je důležité zvážit, zejména proto, že opalovací krémy se často používají v blízkosti vodních zdrojů.

Je důležité si uvědomit, že existují alternativy, jako jsou anorganické filtry (např. oxid zinečnatý a oxid titaničitý), které mohou být bezpečnější pro životní prostředí a zdraví. Tyto látky buď odrážejí, nebo rozptylují sluneční záření, aniž by pronikaly hluboko do pokožky nebo způsobily škody na životním prostředí.

Při výběru opalovacích krémů a jiných kosmetických produktů je tedy důležité zvážit nejen ochranu před sluncem, ale také potenciální dopady na zdraví a životní prostředí. Vyžaduje to informovanost o složení produktů a jejich možných účincích.

Daniela: Ftaláty jsou skupina chemických sloučenin odvozených od kyseliny ftalové, což je benzen-dikarboxylová kyselina. Tyto sloučeniny jsou známé pro svou schopnost působit jako změkčovadla v plastických a polymerních materiálech, jako je PVC (polyvinylchlorid) a linoleum. Díky tomu jsou ftaláty široce rozšířené a nacházejí se v mnoha běžných produktech, včetně hraček, kosmetiky, parfémů a dalších výrobků osobní péče.

Ftaláty jsou považovány za endokrinní disruptory, což znamená, že mohou narušovat hormonální systém člověka. Mají zejména estrogenický účinek, což může vést k různým zdravotním problémům, včetně negativního vlivu na reprodukční systém. Děti jsou zvláště citlivé na expozici ftalátům, protože jejich těla jsou menší a mohou být vystavena větší koncentraci těchto látek vzhledem k jejich tělesné hmotnosti.

Ftaláty jsou také známé svým negativním dopadem na životní prostředí. Jsou to perzistentní organické polutanty, což znamená, že se v prostředí rozkládají pomalu a mohou se akumulovat v potravních řetězcích. Tato kontaminace může mít dlouhodobé účinky na ekosystémy a zdraví živočichů.

Přestože se některé typy ftalátů již nepoužívají nebo jsou regulovány, stále jsou přítomny v mnoha produktech. Je důležité být si vědom jejich přítomnosti a možných rizik, zejména při výběru produktů pro děti a pro osobní péči.

Daniela: Parfémy a vůně jsou běžnou součástí mnoha produktů, od kosmetiky a čisticích prostředků až po osvěžovače vzduchu. Tyto látky mohou obsahovat stovky až tisíce různých chemických složek, z nichž některé mohou být přírodního původu, zatímco jiné jsou syntetické. Problém spočívá v tom, že složení těchto vůní je často považováno za výrobní tajemství, což znamená, že spotřebitelé nemají přesné informace o tom, co tyto produkty obsahují.

Některé z těchto složek mohou být potenciálně škodlivé. Mohou obsahovat karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci. Vzhledem k tomu, že jsou tyto látky těkavé, mohou být snadno vdechovány, což může vést k různým zdravotním problémům, jako jsou alergické reakce, bolesti hlavy, migrény nebo dokonce respirační problémy u citlivějších jedinců.

Legislativa v oblasti označování složení vůní v kosmetických a čisticích produktech často zaostává za potřebami spotřebitelů. Na rozdíl od potravin, kde musí být uvedeny všechny složky, kosmetické produkty často uvádějí pouze obecný termín „parfém“ nebo „vůně“, aniž by specifikovaly jednotlivé složky. Toto může být problematické pro spotřebitele, kteří se snaží vyhnout určitým chemikáliím z důvodu alergií nebo zdravotních obav.

Je důležité, aby spotřebitelé byli informováni o potenciálních rizicích spojených s používáním vůní a parfémů a měli možnost se rozhodnout, zda chtějí tyto produkty používat. Zvýšená transparentnost a lepší regulace označování by mohly pomoci spotřebitelům lépe se orientovat v tom, co tyto produkty obsahují a jaké mohou mít potenciální dopady na zdraví.

Daniela: PFAS (neboli perfluorované a polyfluorované alkylové látky) známé také jako „forever chemicals“, jsou skupinou toxických látek, které jsou známé svou vysokou perzistencí v životním prostředí a odolností vůči rozkladu. Tyto látky jsou často používány v různých produktech pro jejich schopnost odolávat vodě, oleji a teplu. Najdeme je například v make-upu, rtěnkách s dlouhotrvajícím efektem, hydrofobních površích, voděodolných textiliích, nádobí s odolnou vrstvou a mnoha dalších produktech.

Nejběžnější PFAS zahrnují perfluorooktanovou kyselinu (PFOA) a perfluorooktansulfonát (PFOS). Tyto látky jsou znepokojující především kvůli své vysoké persistenci a schopnosti bioakumulace v živých organismech. Jsou považovány za endokrinní disruptory, což znamená, že mohou narušovat hormonální systémy živočichů, včetně lidí.

Vliv PFAS na vodní organismy je zvláště znepokojivý, protože tyto látky se mohou kumulovat v potravním řetězci, což vede k vyšším koncentracím v tělech vyšších organismů, včetně ryb a jiných vodních živočichů. Tato bioakumulace může mít negativní dopady na reprodukci, růst a celkové zdraví těchto organismů.

Vzhledem k těmto rizikům je důležité, aby byla věnována větší pozornost regulaci a omezení používání PFAS ve výrobcích a hledání alternativních, bezpečnějších materiálů. Výzkum a vývoj metod pro odstraňování těchto látek z životního prostředí jsou také klíčové pro snížení jejich dopadu na zdraví lidí a ekosystému.

Daniela: Ropné látky, jako je vazelína, jsou v kosmetice hojně využívány z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je jejich nízká cena ve srovnání s rostlinnými oleji. Kromě toho mají tyto látky některé výhodné vlastnosti, které je činí užitečnými v různých kosmetických přípravcích.

Vazelína, vyrobená z ropy, má ochranné a krycí funkce. Je schopna vytvořit na kůži film, který zabraňuje vysychání pokožky tím, že zamezuje úniku vody. Tato vlastnost je užitečná pro určité léčebné účely, například pro ochranu suché nebo popraskané pokožky. Vazelína také slouží jako nosič pro účinné látky v některých léčebných kosmetických produktech.

Nicméně, vazelína může mít i některé nevýhody. Například, pokud je aplikována ve velkém množství nebo na velké ploše pokožky, může způsobit, že pokožka „nedýchá“ a může dojít k pocení nebo nepříjemnému pocitu. Proto se nedoporučuje používat vazelínu jako běžnou součást péče o pleť, ale spíše pro specifické léčebné účely nebo na omezené oblasti pokožky.

Vazelína je obecně považována za bezpečnou, pokud je používána v čisté formě a v omezeném množství. Je důležité si uvědomit, že i když je vazelína vyrobena z ropy, procesem rafinace se odstraní potenciálně škodlivé složky, což z ní činí bezpečný produkt pro většinu lidí. Nicméně, jako u všech kosmetických produktů, je důležité sledovat reakci vaší pokožky a při jakýchkoli negativních reakcích přestat produkt používat.

Daniela: Jsem toho názoru, že nadměrné používání dezinfekcí v běžném životě není nutné a může mít negativní dopady jak na životní prostředí, tak na naše zdraví. Je důležité si uvědomit, že v mnoha případech je pro udržení základní hygieny dostatečné použití obyčejného mýdla, zejména pro mytí rukou.

Přehnaná čistota a neustálé dezinfikování povrchů můžou vést k oslabení naší imunitní odpovědi, protože tím omezujeme kontakt s běžnými mikroorganismy, které jsou součástí našeho prostředí a pomáhají nám budovat přirozenou imunitu. Kromě toho, nadměrné používání dezinfekčních prostředků může přispět k vývoji rezistence u některých mikroorganismů, což je vážný globální zdravotní problém.

Je také důležité si uvědomit, že mnoho dezinfekčních prostředků obsahuje chemikálie, které mohou být škodlivé pro životní prostředí a mohou zatěžovat vodní zdroje a ekosystémy. Přidávání vůní a barviv do dezinfekčních prostředků může dále zvyšovat jejich toxický potenciál.

Samozřejmě, v určitých situacích, jako je návštěva nemocnice nebo během epidemie chřipky či jiných infekčních onemocnění, je použití dezinfekce na rukou oprávněné a důležité pro ochranu zdraví. V těchto případech je dezinfekce nezbytná pro prevenci šíření infekcí, zejména v prostředích s vysokým rizikem, jako jsou nemocnice.

V běžném životě bychom měli upřednostňovat používání mýdla a vody pro běžnou hygienu a omezit používání dezinfekčních prostředků na situace, kdy je to skutečně nezbytné. Tímto způsobem můžeme chránit naše zdraví i životní prostředí.

Daniela: Nanočástice jsou částice s velmi malými rozměry, obvykle v rozmezí 1 až 100 nanometrů ve všech třech směrech. Mohou mít různé tvary, jako jsou kuličky, trojúhelníčky, čtverečky, tyčinky a další. Studie o nanočásticích stále probíhají a není to zdaleka u konce. Je známo, že nanočástice mají schopnost prostupovat přes pokožku, ale není to tak jednoduché, aby se dalo říci, že by to bylo vždy škodlivé. Výzkum v této oblasti stále probíhá, a proto je důležité sledovat nejnovější zjištění a doporučení vědecké komunity.

V oblasti vědy a výzkumu, stejně jako ve všem v životě, není vše jen černé nebo bílé. V současnosti se intenzivně zaměřujeme na výzkum nanočástic, které mohou nést léčivé složky. Cílem je, aby tyto částice mohly proniknout hlouběji do kůže, například při použití v mastech, a nezůstávaly pouze na povrchu. Je důležité rozlišovat, zda se nanočástice používají jako transportní prostředky pro doručení léčiv, nebo zda jsou přítomny v prostředí, jako například v laboratořích nebo v určitých produktech.

Pokud jde o konkrétní látky, jako jsou nanočástice oxidu zinečnatého nebo oxidu titaničitého, jejich použití není běžné, protože jejich účinky nejsou plně prokázány. V oblasti farmaceutiky a kosmetiky se doporučuje spíše používání mikročástic než nanočástic, dokud nebudou výsledky studií jasnější. Výzkum v této oblasti je stále v rané fázi a výsledky se liší, což znemožňuje jednoznačné závěry.

Pokud jde o schopnost nanočástic proniknout pokožkou, záleží to na jejich povrchové struktuře. Existují různé typy nanočástic, některé mohou překonat kožní bariéru, zatímco jiné zůstanou na povrchu. V prostředí je mnoho škodlivých a nebezpečných částic, a jejich dopad závisí na dávce a na konkrétním organismu, který s nimi přichází do styku.

Daniela: Zvláštní pozornost si zaslouží vliv těchto látek na vodní prostředí. Čistírny odpadních vod dnes dokážou odstranit mnoho škodlivých látek, ale stále existují látky, které se odstranit nedají, jako jsou pesticidy a některé léčiva. Tyto látky mohou narušovat hormonální systémy lidí i vodních organismů. Příkladem jsou endokrinní disruptory, které mohou způsobovat abnormality u ryb. Perzistující látky se mohou hromadit v sedimentech nebo v tukových tkáních ryb, což ukazuje na přenos kontaminace potravním řetězcem. Tento jev není omezen pouze na vodní prostředí, ale vyskytuje se i v masných výrobcích a jiných potravinách, kde se toxické látky mohou kumulovat a dostat se do lidského těla.

Takže, i když je výzkum nanočástic a jejich vlivu na životní prostředí stále v rané fázi, je zřejmé, že jejich dopad je komplexní a vyžaduje další studium a opatrnost.

Daniela: Chtěla bych zdůraznit, že v oblasti spotřeby a výběru produktů je důležitá míra a uvážlivost. Je klíčové zvážit, do jaké míry je nutné používat produkty obsahující určité chemické látky. Při nákupu je důležité si přečíst složení produktu a zvážit, zda si vybereme výrobek obsahující potenciálně škodlivé látky, jako jsou ftaláty nebo ropné produkty, nebo zda dáme přednost alternativám.

Je také důležité si uvědomit, že výrobci často používají různé názvy pro stejnou chemickou sloučeninu, což může být matoucí. I když si můžeme myslet, že produkt určitou látku neobsahuje, realita může být jiná. Nakonec je to vždy na uvážení každého jednotlivce, jak je informovaný a jaké rozhodnutí učiní.

Osobně věřím, že většina produktů na trhu prochází důkladným testováním, ale záleží na nás, co si vybereme a co nám vyhovuje. Překvapuje mě, jak lidé mohou být na jedné straně proti určitým chemikáliím, ale na druhé straně používají řadu kosmetických produktů, jejichž užitečnost a účinky jsou diskutabilní. Příkladem jsou trendy jako solária v 90. letech, které byly nahrazeny gelovými nehty a dalšími kosmetickými procedurami, jako jsou permanentní make-upy a tetování. Tyto trendy mohou v budoucnu přinést zajímavé poznatky o vlivu na naše zdraví.