Jako spotřebitelé hrajeme v kosmetickém průmyslu klíčovou roli a naše nákupní rozhodnutí mají skutečnou sílu. Co bychom tedy měli při rozhodování zvažovat?

Greenwashing

Zavádějící reklama, známá jako „greenwashing“, často ztěžuje výběr produktů, které skutečně odpovídají našim hodnotám. Greenwashing nastává tehdy, když se společnosti prezentují jako ekologicky šetrné prostřednictvím nepravdivých nebo neúplných informací. Své produkty označují jako udržitelné nebo ekologicky uvědomělé a vytvářejí tak u spotřebitelů dojem, že jejich nákup prospívá planetě. Ve skutečnosti jsou však tato tvrzení často přehnaná nebo nepravdivá.

Poptávka po ekologicky šetrných produktech roste a trh se zelenou kosmetikou zažívá boom. (1) Jak ale poznáme, které produkty jsou skutečně udržitelné? Představte si, že stojíte v obchodě: většina obalů je zelená, s obrázky přírody a velkými nápisy jako „přírodní“, „biologicky rozložitelné“, „organické“, „recyklovatelné“ a „ekologické“. Co ale tyto označení vlastně znamenají? Navíc v Evropské unii existuje více než 200 aktivních ekologických značek a celosvětově dokonce více než 450 (2).

Společnosti používají mnoho způsobů, jak nás klamat. Například kosmetická firma může pořádat úklidy pláží, aby propagovala své environmentální aktivity, zatímco ignoruje skutečnost, že velká část plastového odpadu na těchto plážích pochází právě z jejích vlastních produktů. Odvádějí naši pozornost drobnými kroky, zatímco zároveň přispívají k větším environmentálním problémům, které se jim nedaří řešit.

Chemické látky pronikající do našich těl

Kolik kosmetických produktů si každý den nanášíte na pokožku? Podle studie Environmental Working Group z roku 2004 používají ženy denně přibližně 12 kosmetických produktů, zatímco muži asi 6. (3) Podle studie z roku 2008 používají dospívající přibližně 17 produktů denně. (4) Dnes je toto číslo s největší pravděpodobností ještě vyšší.

Studie z roku 2009 ve Spojeném království zjistila, že průměrná každodenní kosmetická rutina ženy zahrnuje nanášení 515 různých chemických látek na tělo každý den! (5) Přestože ne všechny tyto chemické látky představují zdravotní riziko, některé z nich byly prokazatelně spojeny se závažnými zdravotními dopady, jako jsou nádorová onemocnění, narušení hormonální rovnováhy (endokrinní disruptory), poruchy plodnosti a alergické reakce.

Ještě znepokojivější je skutečnost, že většina těchto chemických látek nikdy nebyla důkladně testována z hlediska svých dlouhodobých účinků na lidské tělo. Navíc kombinace chemických látek v produktech může vytvářet nové, neznámé účinky – a tyto směsi jsou jen zřídka, pokud vůbec, testovány.

Chemické látky vstupující do životního prostředí

Při používání kosmetických produktů se jejich část nevyhnutelně dostává do životního prostředí. Když smýváme pleťový gel, vyplachujeme z úst zubní pastu nebo jdeme plavat po nanesení opalovacího krému, tyto látky se splachují do vodních systémů. Například opalovací krémy se často oplachují přímo do oceánů, kde přispívají ke znečištění vody.

V roce 2015 se vědci rozhodli otestovat hypotézu, že opalovací krémy jsou jednou z příčin odumírání korálů. Odhaduje se, že do oceánů se každoročně dostane přibližně 14 000 tun opalovacích krémů, přičemž největší škody byly zaznamenány v oblíbených korálových oblastech na Havaji a v Karibiku. (6)

Výzkumníci zjistili, že oxybenzon a další chemikálie běžně obsažené v opalovacích krémech zabíjejí larvy korálů. Bez těchto larev se kolonie korálů nemohou rozmnožovat a postupně vymírají.

Více než 500 milionů lidí je závislých na korálových útesech kvůli ochraně pobřeží před poškozením vlnami, rybolovným zdrojům, které poskytují, a turistice, kterou pomáhají přitahovat. Mnohé postižené korálové útesy, které v 70. letech vykazovaly 70–80% pokrytí živými korály, dnes vykazují méně než 5–10 %. Podle mezinárodní skupiny vědeckých odborníků by korálové útesy mohly v nejhorším scénáři během 30 až 50 let téměř vyhynout. (8)

Jakmile naše kosmetické výrobky doslouží, jejich cesta nekončí. Co se s nimi stane a co se všemi těmi obalovými materiály?

Odpad z obalů

Většina obalů kosmetických výrobků je vyrobena z plastu. V roce 2020 bylo v EU vyprodukováno 15,5 milionu tun plastového odpadu, ale pouze 38 % bylo recyklováno. (9) Zbytek pravděpodobně skončil ve spalovnách, na skládkách nebo dokonce v životním prostředí. Například výzkumníci v Austrálii zjistili, že samotné vatové tyčinky tvoří 60 % hygienického odpadu na plážích. Na jediné pláži dobrovolníci nasbírali více než 18 000 tyčinek. (10)

David Kumordzi je skladatel a hudebník působící v hlavním městě Ghany, Akkře. Velkou část svého času věnuje mobilizaci lidí k úklidu pláží ve své zemi. Odpad, který Kumordzi a jeho tým sbírají, zahrnuje plasty a vyhozené oblečení.

Obvinil Evropu z tun odpadu, které jsou neustále vyplavovány na pobřeží. (11)

Chemické látky v čistírnách odpadních vod (ČOV)

Chemické látky obsažené v běžně používané kosmetice neovlivňují pouze lidské zdraví, ale mají dopad i na vodní ekosystémy. Mnohé z těchto látek se z čistíren odpadních vod (ČOV) vracejí zpět do životního prostředí, protože tato zařízení nejsou navržena k odstraňování některých škodlivých chemických sloučenin, jako jsou ftaláty a PFAS. Za běžných provozních podmínek jsou ČOV schopny odstranit pouze přibližně 18 % ftalátů, zatímco látky typu PFAS je téměř nemožné eliminovat, a proto se přímo vracejí zpět do našeho prostředí – a v konečném důsledku i k nám samotným. (12)

Tyto chemické látky, často označované jako endokrinní disruptory, jsou zvláště škodlivé pro ryby. Studie ukazují, že vystavení endokrinně disruptivním látkám vede k abnormálnímu vývoji pohlavních žláz u ryb, což snižuje jejich schopnost reprodukce. To může vést k poklesu rybích populací, narušení vodních ekosystémů a potravních řetězců. (13)

Mikroplasty

Mikroplasty jsou člověkem vyrobené pevné polymery, které obvykle nepřesahují velikost 5 mm. Odhaduje se, že v EU/EHP se ročně používá přibližně 145 000 tun mikroplastů. (14)

V kosmetických produktech se mikroplasty nejčastěji vyskytují v pleťových a tělových peelingech a zubních pastách. Při používání těchto produktů se část mikroplastů dostává do našeho těla, zbytek je opláchnut a odtéká do kanalizace. Bohužel většina čistíren odpadních vod není navržena tak, aby mikroplasty zachytila, což umožňuje jejich průnik do řek a oceánů. Jakmile se tam dostanou, mořští živočichové tyto částice polykají nebo absorbují a při konzumaci mořských plodů je přijímáme i my. Díky „houbovitým“ vlastnostem mikroplastů tyto částice fungují jako nosiče toxických chemických látek, které se tak dostávají do našeho organismu.

Odhaduje se, že průměrný člověk může týdně přijmout až 5 gramů mikroplastů. Část mikroplastů bez problémů projde trávicím systémem a je vyloučena stolicí, jiné se však hromadí v tělesných orgánech. Nedávný výzkum navíc ukázal, že některé částice mikroplastů pronikají přes buněčné membrány a vstupují do krevního oběhu.(15)

Při nákupu kosmetických produktů buďte opatrní a vědomí – vyhněte se zaplňování svých poliček mnoha zbytečnými produkty a raději se zaměřte na pár ověřených výrobků pro minimalistickou péči o pleť. Sledujte výrobce a složení produktů; v mnoha případech platí, že čím méně ingrediencí, tím lépe. Pamatujte, že váš výběr posílá výrobcům zprávu – pokud vám záleží na tom, co produkt obsahuje a jak firma zachází s lidmi a životním prostředím ve svém dodavatelském řetězci, budou se muset začít o tyto věci starat také!