Na lahvičce ho většinou nenajdete, přesto může ovlivnit, jak se bude výrobek na pokožce chovat, zda ji nebude zbytečně dráždit a jestli budou správně fungovat některé aktivní látky nebo konzervanty.
U hotové kosmetiky to za nás řeší výrobce. Když ale doma vyrábíme vlastní tonikum, sérum nebo krém, pH už není jen údaj z hodiny chemie. Je to součást receptury.
Zdroj: GreenScan
pH není jen číslo z chemie
Hodnota pH nám zjednodušeně říká, jestli je vodný roztok kyselý, neutrální, nebo zásaditý.
Hodnoty pod 7 označujeme jako kyselé, pH 7 jako neutrální a hodnoty nad 7 jako zásadité. Stupnice je logaritmická, takže rozdíl mezi pH 5 a pH 6 není tak malý, jak může na první pohled vypadat [1].
A pozor na jednu častou chybu. Běžné pH se týká především výrobků obsahujících vodu. pH lze běžně měřit jen u výrobků, které obsahují vodu, protože právě ve vodném prostředí se určuje kyselost nebo zásaditost. Čistý olej, máslo nebo bezvodý balzám proto nemají pH, které by šlo změřit stejně jako u tonika či séra.
Zdroj: GreenScan
Pleť je přirozeně kyselá. A je to dobře
Povrch zdravé pokožky není neutrální. Je přirozeně mírně kyselý.
Často se setkáte s hodnotou pH 5,5, ale nejde o jedno univerzální číslo platné pro každého člověka a každou část těla. Výsledné pH ovlivňuje věk, místo měření, pot, kožní maz, kosmetika, mytí i okolní prostředí.
Výzkum ukázal, že přirozené pH povrchu pokožky je v průměru nižší než 5. Takové prostředí bylo spojeno s lepšími parametry kožní bariéry a podmínkami vhodnějšími pro přirozenou kožní mikroflóru [2].
Toto mírně kyselé prostředí se někdy označuje jako kyselý ochranný plášť. Podílí se na fungování enzymů v nejsvrchnější vrstvě pokožky, obnově kožní bariéry, správném odlučování odumřelých buněk a ochraně před některými nežádoucími mikroorganismy [3].
To ale neznamená, že kyselá pokožka zlividuje bakterie jako ocet vodní kámen. Jde o jemně nastavené prostředí, ve kterém může pokožka správně fungovat.
Co s pH udělá voda a mytí?
Možná čekáte, že největší problém představuje agresivní mýdlo. Jenže pH pokožky může dočasně zvýšit i samotné opláchnutí vodou.
Studie ukazují, že po mytí může návrat pokožky k původnímu pH trvat několik hodin [2, 4]. To samozřejmě neznamená, že bychom se měli přestat mýt. Pokožka má schopnost své prostředí znovu upravit.
Problém může nastat spíše při častém mytí, používání silně zásaditých výrobků nebo nevhodných čisticích látek. Zvlášť pokud už je pokožka suchá, citlivá nebo má narušenou bariéru.
A důležitý detail. Jemnost čisticího výrobku neurčuje jen pH. Záleží také na druhu a množství tenzidů, tedy mycích látek, délce kontaktu s pokožkou, teplotě vody a četnosti používání. I dva výrobky se stejným pH se proto mohou na pokožce chovat úplně jinak [4, 5].
pH 5,5 není kouzelné číslo
Nápis „pH 5,5“ může znít odborně a důvěryhodně. Neznamená ale automaticky, že je produkt kvalitní, jemný nebo vhodný právě pro vaši pokožku.
Kosmetický výrobek je celá směs. Záleží na použitých látkách, jejich koncentraci, kombinaci, konzervaci, stabilitě i způsobu použití.
Stejně tak neplatí, že každý krém, tonikum nebo sérum musí mít pH přesně 5,5. Vhodná hodnota se odvíjí od účelu výrobku a jeho složení.
Tonika, hydratační séra a krémy
Výrobky určené pro běžnou každodenní péči bývají často mírně kyselé a jejich pH se může pohybovat přibližně v oblasti pH pokožky.
To ale neznamená, že tonikum s pH 5,2 je automaticky skvělé a tonikum s pH 6 špatné. pH je jen jedna část celé skládačky.
Tonikum navíc nemusí „obnovovat pH“ po každém čištění. Moderní jemné čisticí výrobky mohou být samy formulovány jako mírně kyselé. Hlavní funkcí tonika může být například hydratace nebo dodání konkrétních aktivních látek.
AHA kyseliny
U exfoliačních výrobků s AHA kyselinami záleží na pH opravdu hodně. Pořád ale nestačí znát jen jedno číslo.
Účinek a riziko podráždění ovlivňuje druh kyseliny, její koncentrace, výsledné pH, množství volné kyseliny, délka působení i stav pokožky. S nižším pH může být větší část kyseliny v aktivní formě, zároveň ale může růst riziko štípání, podráždění nebo poškození pokožky.
U kosmetických výrobků s AHA kyselinami pro domácí použití se v odborné literatuře často uvádí maximální koncentrace 10 % a výsledné pH alespoň 3,5 [6]. Nejde ale o návod, že doma stačí namíchat desetiprocentní kyselinu a upravit pH na 3,5. Bezpečnost závisí na celé receptuře.
Silné domácí kyselinové peelingy proto nejsou dobrý DIY experiment.
Zdroj: GreenScan
Vitamin C
Ani u vitaminu C nestačí přečíst nápis na přední straně obalu. Existuje několik různých forem vitaminu C a každá se může chovat jinak.
U čisté kyseliny L-askorbové výzkum ukázal, že pro její pronikání do pokožky bylo potřeba pH nižší než 3,5 [7]. Takto kyselý výrobek ale může citlivou pokožku dráždit.
Deriváty vitaminu C mohou být stabilní a použitelné při jiných hodnotách pH. Proto neplatí, že každé sérum s vitaminem C musí mít pH 3.
Retinol
U retinolu se někdy uvádí jednoduché pravidlo, že má mít výrobek pH přibližně 5 až 6. Ve skutečnosti ale stabilitu retinoidů neovlivňuje pouze pH.
Důležitá je konkrétní forma retinoidu, složení výrobku, světlo, kyslík, teplota, obal i doba skladování. Studie komerčních výrobků ukázala výrazné rozdíly ve stabilitě retinoidů podle konkrétní receptury [8].
Změřit krému pH tedy nestačí k tomu, abychom zjistili, jestli v něm retinol zůstane stabilní a účinný.
Musíme kosmetiku vrstvit podle pH?
Na internetu můžete najít návody, podle kterých je nutné nanášet produkty od nejnižšího pH po nejvyšší a mezi jednotlivými vrstvami čekat třeba dvacet minut.
Pro běžnou péči o pleť to většinou není potřeba.
Hotové kosmetické výrobky by měly být navrženy tak, aby fungovaly při doporučeném použití. Mnohem důležitější je nepřetížit pleť několika dráždivými aktivními látkami najednou.
Jednoduché pořadí obvykle stačí:
- Čištění
- Tonikum (pokud ho používáte)
- Sérum
- Krém
- Ráno opalovací přípravek / voda
U kyselin, retinoidů nebo dalších intenzivních aktivních látek sledujte především doporučení výrobce a reakci své pokožky. Více aktivních látek neznamená automaticky lepší výsledek.
DIY kosmetika: Tady už je pH opravdu důležité
Při domácí výrobě může pH ovlivnit nejen to, jestli bude výrobek příjemný na pokožce.
Může ovlivnit také:
- stabilitu některých aktivních látek
- funkci některých konzervantů
- stabilitu emulze nebo gelu
- výslednou konzistenci
- riziko podráždění pokožky
Zdroj: GreenScan
pH se proto měří až u hotového, důkladně promíchaného výrobku. U některých receptur je vhodné měření po čase zopakovat, protože se hodnota může během skladování měnit.
Papírky, nebo pH metr?
Indikátorové papírky jsou vhodné pro základní orientaci. U barevných, hustých nebo zakalených výrobků se ale může výsledek špatně odečítat.
Přesnější je správně kalibrovaný pH metr s elektrodou vhodnou pro daný typ vzorku. Ani drahý pH metr ale nepomůže, pokud není kalibrovaný nebo pokud měříte nesprávným způsobem.
pH není číslo, které stačí jednou změřit a odškrtnout.
Zdroj: GreenScan
Správné pH není konzervant
Tohle je u DIY kosmetiky opravdu důležité.
Pokud výrobek obsahuje vodu, hydrolát, bylinný výluh nebo jinou vodnou složku, mohou se v něm množit bakterie, kvasinky nebo plísně.
To, že má tonikum pH 5, neznamená, že je automaticky mikrobiologicky bezpečné. Mnohé mikroorganismy dokážou růst právě v rozmezí pH běžném u kosmetických výrobků. Účinnost konzervace navíc závisí na konkrétním konzervantu, jeho množství, pH, obalu a celém složení [9].
Správné pH proto nenahrazuje:
- vhodný konzervační systém
- hygienickou výrobu
- čisté nádoby a pomůcky
- správné dávkování ingrediencí
- vhodný obal
- mikrobiologické testování
U komerční kosmetiky se účinnost konzervačního systému ověřuje také zátěžovým testem, při kterém se sleduje, zda si výrobek dokáže poradit s přidanými mikroorganismy [9].
Domácí tonikum tedy není bezpečné na několik měsíců jen proto, že hezky voní, vypadá stejně a stojí v lednici. Mikrobiální kontaminaci často nemusíme poznat pohledem ani čichem.
A co bezvodá kosmetika?
Čistě olejový balzám nebo směs oleje a másla obvykle nepotřebují měřit pH. Protože neobsahují vodu, mají také výrazně nižší riziko růstu mikroorganismů než vodné výrobky.
To ale neznamená, že jsou nesmrtelné.
Oleje mohou oxidovat a žluknout. A pokud do kelímku opakovaně saháme mokrými prsty nebo se do něj dostane voda ze sprchy, podmínky se mění.
Takže čisté ruce, suchá lžička a žádná voda v kelímku. Ano, i taková drobnost může rozhodovat.
Zdroj: GreenScan
Jak pH domácí kosmetiky upravit?
pH se upravuje velmi opatrně, po malých množstvích vhodného zředěného roztoku kyseliny nebo zásady.
Není dobrý nápad nasypat do výrobku od oka kyselinu citronovou nebo jedlou sodu. Snadno pH přestřelíte a potom budete střídavě přidávat kyselinu a zásadu, dokud recept nebude připomínat chemický guláš.
Po každém přidání je potřeba výrobek důkladně promíchat a znovu změřit.
U receptu byste měli vědět:
- jaké má mít výsledné pH
- proč má mít právě tuto hodnotu
- zda při ní zůstávají ingredience stabilní
- zda při ní funguje použitý konzervant
- jak pH správně změřit a případně upravit
Žaneta: Když u receptu není uvedeno výsledné pH, způsob jeho změření ani informace o konzervaci, zpozorněla bych. Zvlášť pokud jde o sérum, tonikum nebo krém obsahující vodu. „Přírodní“ totiž neznamená automaticky bezpečné a domácí neznamená, že můžeme přeskočit chemii.
GG tip: pH je důležité, ale samo o sobě nerozhoduje o tom, jestli je kosmetika kvalitní a bezpečná.
Produkt s pH 5,5 může obsahovat nevhodně zvolené tenzidy, dráždivou parfemaci nebo nefunkční konzervaci. Jiný produkt může mít trochu odlišné pH, ale být dobře sestavený a pokožce vyhovovat.
Nedívejte se proto jen na jedno číslo. Sledujte celou recepturu, koncentrace ingrediencí, způsob použití, obal a potřeby své pokožky.
Protože stejně jako u složení nakonec nerozhoduje marketing. Rozhoduje, co ve výrobku skutečně je a jak to celé funguje dohromady.
Zdroje
[1] Buck et al. Measurement of pH. Definition, standards, and procedures. Pure and Applied Chemistry, 2002, 74(11), 2169–2200.
https://doi.org/10.1351/pac200274112169
[2] Lambers et al. Natural skin surface pH is on average below 5, which is beneficial for its resident flora. International Journal of Cosmetic Science, 2006, 28(5), 359–370.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18489300/
[3] Schmid-Wendtner, Korting. The pH of the skin surface and its impact on the barrier function. Skin Pharmacology and Physiology, 2006, 19(6), 296–302.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16864974/
[4] Blaak, Staib. The Relation of pH and Skin Cleansing. Current Problems in Dermatology, 2018, 54, 132–142.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30130782/
[5] Ananthapadmanabhan et al. Cleansing without compromise: the impact of cleansers on the skin barrier and the technology of mild cleansing. Dermatologic Therapy, 2004, 17, 16–25.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14728695/
[6] Kornhauser, Coelho, Hearing. Applications of hydroxy acids: classification, mechanisms, and photoactivity. Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology, 2010, 3, 135–142.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3047947/
[7] Pinnell et al. Topical L-ascorbic acid: percutaneous absorption studies. Dermatologic Surgery, 2001, 27(2), 137–142.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11207686/
[8] Temova Rakuša et al. Retinoid stability and degradation kinetics in commercial cosmetic products. Journal of Cosmetic Dermatology, 2021, 20(7), 2350–2358.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33206444/
[9] Halla et al. Cosmetics Preservation: A Review on Present Strategies. Molecules, 2018, 23(7), 1571.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29958439/

0 komentářů