Toto je strašně důležitá otázka, protože každý kožní lékař se s akné setkává prakticky denně a často se jedná o případy, které se daly řešit mnohem dříve, bez trvalých následků.

Tedy má odpověď: řešit akné by se mělo prakticky již od prvních projevů, kdy se třeba jen nastaví vhodná zevní péče o pokožku a případně se včas zahájí terapie, která předejde trvalým následkům v podobě jizviček a jizev. Jen připomenu, že ke kožnímu lékaři nepotřebujeme žádanku od praktického ani jiného lékaře a můžeme se objednat sami.

No a jak tedy poznat, kdy zajít k dermatologovi? Držel bych se zásady zdravého rozumu, ale čím dříve, tím lépe. Často se setkávám s případy, kdy maminky v dobré víře objednávají své dcery dlouhé měsíce ke kosmetickému čištění pleti a dermatologa vyhledají až tehdy, když zjistí, že samotné čištění pleti nestačí. Pokud se tedy u vás projevuje víc příznaků najednou a trvale – pokožka je příliš mastná a tvoří se na ní drobné černé tečky, komedony – je určitě na místě zajít k dermatologovi.

Určitě varovným signálem, kdy navštívit dermatologa, by měla být tvorba drobných jizviček po zhojených projevech akné. Také nezapomínejme, že akné se může tvořit na jiných částech těla než v obličeji, jako jsou záda, hrudník či dekolt. I tyto projevy by se měly léčit.

Kluci jsou k projevům akné trošku lhostejnější a o pravidelné péči o obličej se u nás ve většině případů prakticky nedá mluvit, dívky to často řeší mnohem víc a dříve. Základem je ale přiměřená a správná péče o pleť v období dospívání, kdy se projevy akné vyskytují nejčastěji. Nejde o to si jen umývat obličej mýdlem, jde o celkem ucelený postup, který je ale jednoduchý – a zavedené firmy nabízí velké množství produktů k péči o problematickou pleť.

Další zásada by měla být zamezení mačkání projevů. Lehce se to řekne, ale často je to viditelnější problém než akné samotné.

Dermatologové mají nyní velice dobré možnosti léčby akné různými prostředky a jejich kombinací. Za zmínku určitě stojí retinoidy, které se dají aplikovat lokálně i v tabletách a strašně moc nám v léčbě akné pomáhají.

Akné je multifaktoriální onemocnění, tedy má více příčin, mezi které patří zvýšená tvorba mazu, uzavírání mazových žlázek a přemnožení specifických kožních bakterií. Strategie léčby i prevence je pak zaměřena na dominantní složky této triády. Zároveň ale platí, že všeho moc škodí, a kůže, která je poškozená nevhodnou nebo přílišnou péčí, se začne bránit zánětem.

Opět z praxe – spousta lidí si myslí, že když bude často umývat mastnou pokožku mýdlem, bude méně mastná. Tak to ale není, paradoxně se produkce mazu ještě zvýší, což jde proti naší snaze.

Smyslem je tedy pokožku stabilizovat. K mytí používat šetrná mýdla, takzvané syndety, obecně stačí ráno a večer. To samo o sobě stabilizuje maz a snižuje množství bakterií na pokožce obličeje. Pokud jsou postižena záda, pak je vhodné častěji měnit oblečení a nenosit propocené triko celý den.

Peelingy a mechanické čištění pokožky mají také svůj význam, zejména u akné, kde je výraznější složka uzávěru mazových žlázek. Zde bych ale byl opatrný a nechal to profesionálům – pravidelné kosmetické čištění může mít větší přínos než každodenní čištění kartáčky, které z principu musíme udržovat v dokonalé čistotě.

Ještě bych se krátce zastavil u líčení, protože se na to hodně ptají hlavně dívky. Make-up sám o sobě akné nezpůsobuje, ale některé jeho složky mohou ucpávat mazové žlázky a podporovat tvorbu. Typicky jde o některé oleje, jako je kokosový olej nebo kakaové máslo, případně některé vosky a silikony ve vyšších koncentracích. Proto je dobré sáhnout po přípravcích označených jako „noncomedogenic“ česky nekomedogenní nebo „oil-free“, které bývají na problematickou pleť šetrnější.

U všech ale nakonec nejvíc napoví vlastní zkušenost s konkrétními produkty.

A jednu věc bych rád zdůraznil úplně všem: líčidla si vždy večer pořádně smyjte, i po únavném dni. Zaschlý make-up ucpává póry celou noc, a to je z praxe jeden z nejčastějších chyb, které při pohovoru s mladými slečnami v ordinaci zjistím.

Complicated skincare routines are often counterproductive—and that’s not just my personal opinion. There is simply no universal routine that works for everyone. The more complicated a routine becomes, the more expensive, time-consuming and potentially irritating it is.

Složité rutiny mohou být spíše kontraproduktivní, a to nejen podle mého názoru – žádná univerzální rutina, která by seděla úplně všem, totiž neexistuje. Čím složitější, tím komplikovanější, dražší a rizikovější. Já jsem pro jednoduchost a jasně stanovená pravidla. Pokud teď neřešíme aplikaci léčiv, tak základem péče o pleť v dospívání bude šetrné a denní čištění pleti vhodným syndetem, používání čistých ručníků jen na obličej, nesahání si špinavýma rukama na obličej a samozřejmě fotoprotekce.

Výběr dermokosmetiky pro pleť se sklonem k akné je v ČR opravdu široký, a pokud člověk zjistí, že mu některý krém dělá dobře a má pocit, že mu pomáhá, určitě není na škodu jej aplikovat. Stejně tak občasné chemické či mechanické peelingy nemusí být na škodu, ale neměly by být součástí denní rutiny péče o pleť.

Na co je třeba upozornit, jsou přípravky, které deklarují obnovu nebo úpravu mikrobiomu. Prakticky celá pokožka je osídlena mikroorganismy, zejména bakteriemi, které pokožku chrání, ale někdy můžou způsobit i její onemocnění. Těmto mikroorganismům žijícím na lidském těle říkáme mikrobiom, v našem případě kožní mikrobiom.

Akné je z velké části způsobeno právně zvýšeným zastoupením specifických bakterálních kmenů a některé přípravky se snaží s tímto pracovat. Nejedná se o antibiotika a musím z praxe přiznat, že v mnoha případech mají nezastupitelné místo v rutinní péči o obličej.

Kdo někdy nevymáčkl pupínek? Zase jde o míru a soudnost. Pokud je projev bílý a povrchový, mohu ho šetrně vymáčknout, nejlépe pomocí čistého kapesníčku. Pokud se ale mačkání stane pravidlem – mačkáme hluboké projevy bez viditelné bělavé čepičky, projevy krvácí a tvoří se jizvičky – tak už je to špatně.

Svým pacientům říkám, ať se před zrcadlem raději pohladí, než aby si mačkáním ubližovali. Některým to pomohlo…

Domácích receptů našich babiček a maminek je asi dost, popravdě se s tím ale prakticky nesetkávám. Současným trendem jsou hydrokoloidní náplasti v barvě pleti, některé s dalšími účinnými složkami pro urychlení hojení zánětlivých projevů. Tyto náplasti teď často vídám a mladí lidé s nimi mají dobré zkušenosti.

Takže zubní pastu bych úplně vynechal, alkohol jen v jasně indikovaných případech. A citron? Principiálně zde je racionální podklad, ale v dostupnosti kvalitní dermokosmetiky jsme už mnohem dál a sázel bych spíše na ni.

Na tohle se mě moji mladí pacienti ptají úplně nejčastěji, protože strava a životospráva je něco, co dokážou ovlivnit sami, na rozdíl třeba od genetiky. Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že akné v dospívání nevzniká v důsledku špatného životního stylu nebo špatných návyků a dospívající za to nemůže, není to jeho chyba!

Hormonální změny spojené s dospíváním ale hrají v rozvoji akné klíčovou roli – start akné v pubertě je dán nástupem androgenů, tedy mužských pohlavních hormonů, které se ve zvýšené míře tvoří i u dívek a které zvyšují produkci kožního mazu.

U dívek si často všímáme zhoršení akné v druhé polovině menstruačního cyklu, což souvisí právě s hormonálními výkyvy. Pokud je akné u dívky výrazné a k tomu se přidá nepravidelná menstruace nebo třeba výraznější ochlupení, je namístě myslet i na syndrom polycystických ovarií a doplnit vyšetření u gynekologa nebo endokrinologa.

Stres akné přímo nezpůsobuje, ale rozhodně ho umí zhoršit. Organismus ve stresu produkuje více hormonu kortizolu, který nepřímo podporuje tvorbu mazu i zánět, a navíc si ve stresu častěji saháme na obličej nebo pupínky mačkáme, což situaci jen zhorší. Podobně to funguje s nedostatkem spánku, který je sám o sobě pro tělo stresovou zátěží.

A strava? Tady se toho za poslední roky opravdu hodně změnilo. Dřívější tvrzení, že strava s akné vůbec nesouvisí, už dnes neplatí. Novější studie docela slušně podporují souvislost mezi akné a stravou s vysokým glykemickým indexem, tedy jednoduchými cukry a bílým pečivem, a také mléčnými výrobky, hlavně odtučněným mlékem.

U samotné čokolády jednoznačné důkazy chybí, spíš to bude tou dávkou cukru, kterou v sobě nese. Energetické nápoje bych ze stejného důvodu také omezil, cukru a stimulantů v nich bývá požehnaně.

Určitě to ale neznamená, že drastickým vyřazením mléka nebo sladkostí akné samo zmizí. Spíš doporučuji všeho s mírou a sledovat, jestli si sami nevšimnete, že vám nějaká konkrétní potravina osobně dělá problémy – to je totiž velmi individuální.

Tyto takzvané pozánětlivé změny mohou být buď přechodné – začervenání – nebo trvalé –jizvičky a hnědé či bělavé skvrny.

Těmto změnám je nejlepší předcházet včasným zahájením zevní nebo celkové terapie a důslednou fotoprotekcí. Skvrny na kůži lze považovat za povrchovou záležitost, se kterou se dá něco dělat, jizvičky a depigmentace se ale řeší mnohem hůř.

Chtěl bych ještě jednou podotknout, že vznik jizviček při akné je jednoznačnou indikací k návštěvě dermatologa a k případnému zahájení terapie retinoidy. Tato léčba má, jako každá jiný, svá úskalí a patří do rukou zkušenějšího dermatologa, nicméně zlepšení akné s nimi dosáhmene prakticky vždy.

Chtěl bych, aby mladí lidé o této možnosti věděli a v oprávněných případech se na ni sami dotazovali.

Léčba je zevní a celková a vždy platí, že každá léčba musí být doplněna vhodnou péči o postiženou pokožku a režimovými opatřeními.

Zevní léčba se zaměřuje na nejvýznamnější příčiny akné, tedy mazotok, uzávěr mazových žlázek a přemnožení bakterií. Podle toho určuje lékař kombinaci účinných látek.

Celková léčba se zaměřuje na zklidnění zánětu, užívá se krátkodobě, dlouhodobě se používají výše uvedené, celkově podávané retinoidy, které se užívají i několik měsíců.

Retinoidy se aplikují i lokálně v krémech nebo gelech a v současné době jsou naprosto nezastupitelné. Mají několik nežádoucích účinků jako zvýšení citlivosti na sluneční záření, občasné přechodné mírné zhoršení projevů akné a hlavně, v prvních dnech a týdnech může docházet k podráždění a začervenání kůže, které postupně přechází.

Především tato reakce, začervenání obličeje v prvních týdnech používání retinoidů, je často mylně pacienty vnímáno jako jakási alergická reakce a opakovaně se mi stalo, že pacientky odmítly další léčbu těmito skvělými přípravky. Vše se ale vždy vysvětlilo.

Zejména retinoidy nebo lokální antibiotika rozpuštěná v alkoholu mohou i mastnou aknózní pleť výrazně vysušovat, takže kromě běžné péče o obličej se musí pokožka pravidelně promazávat vhodnými nekomedogenními krémy.

A o mytí obličeje a ostatních zásadách jsem již mluvil.