Věda není jen něco, co se děje daleko od běžného života. Je v tom, co dýcháme, co pijeme, co používáme na kůži, z čeho se vyrábí léky, jak nakládáme s odpady i v tom, z jakých surovin je postavený svět kolem nás. Někdy začíná u obyčejného kamene, jindy u kapky vody, částice prachu nebo materiálu, který běžným okem ani nevidíme.

Právě tuhle propojenost jsme chtěli studentům ukázat během další GreenGate exkurze na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Se skupinou z Gymnázia T. G. Masaryka ve Frýdlantu nad Ostravicí jsme navštívili Geologický pavilon prof. Františka Pošepného, laboratoře Institutu environmentálních technologií CEET a Centrum nanotechnologií.

Program byl rozdělený do dvou skupin, aby studenti nebyli jen posluchači, ale mohli se dostat blíž k reálnému výzkumu, přístrojům i lidem z praxe.

Geologický pavilon: minerály, ropa, uhlí i drahokamy

Jednou ze zastávek byl Geologický pavilon prof. Františka Pošepného. Tady se studenti dostali do světa hornin, minerálů, fosilií, drahokamů, ropy a uhlí.

Studenty zaujaly hlavně vzácné a zajímavé minerály, drahokamy, krystaly, ropa, uhlí i fosilie. A to se krásně hodilo i do badatelské výuky. Nejde jen o to říct: „Tady je minerál.“ Mnohem zajímavější je ptát se: Jak vznikl? Proč má takovou barvu? Kde se nachází? K čemu se používá? Jak souvisí s průmyslem, kosmetikou, léčivy nebo životním prostředím?

Fluorit souvisí s fluorem a fluoridy, které si mnoho lidí spojí hlavně se zubními pastami. Vápník známe kvůli kostem a zubům, ale jeho sloučeniny najdeme také v horninách, doplňcích stravy, některých léčivech i kosmetice. Sádrovec se používá k výrobě sádry, kterou známe ze stavebnictví, zdravotnictví i zubního lékařství.

A ropa? Ropa není jen palivo. Ropné produkty souvisí také s výrobou plastů, syntetických materiálů, parafínu, vazelíny, minerálních olejů a dalších látek, které se mohou objevovat i v kosmetických nebo farmaceutických výrobcích.

Trochu jsme čekali, jaká bude reakce na Geopavilon. Přece jen „šutry ve vitríně“ nemusí znít každému jako top program 😀:

„Prohlídka hornin.“

„Výstava kamenů, protože tam byly některé, které jsem nikdy neviděl.“

„Minerály, mám je moc ráda.“

„Prohlídka nerostů.“

„Ukázka krystalů.“

„Nerosty, byly zajímavé.“

„Zajímavé kameny, sbírka vzácných a pěkných kamenů.“

„Kostry dinosaurů.“

Laboratoře CEET: ovzduší, voda, odpady a reálný výzkum

Další část exkurze proběhla v laboratořích Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO. Studenti navštívili pracoviště, kde se řeší témata, která se životního prostředí týkají naprosto přímo.

Během exkurze jsme nahlédli například do těchto laboratoří:

• Laboratoř ochrany ovzduší
• Laboratoř vod a laboratoře stopových analýz
• Laboratoř heterogenní fotokatalýzy
• Laboratoř přípravy nanostrukturovaných materiálů
• Laboratoře energetického využití odpadů
• Laboratoře nanotechnologií

A tohle je přesně ten moment, kdy se environmentální témata přestanou tvářit jako obecná hesla. Ochrana ovzduší znamená řešit, co dýcháme. Laboratoře vod a stopových analýz ukazují, že v prostředí můžeme hledat i velmi malé množství látek. Fotokatalýza může souviset s rozkladem některých znečišťujících látek. Energetické využití odpadů zase otevírá téma cirkulární ekonomiky a otázku, jestli odpad musí být vždy jen problém, nebo může být také zdrojem.

O návštěvě studentů z Frýdlantu nad Ostravicí psalo také Centrum nanotechnologií CEET v článku Z lavic do laboratoří: Středoškoláci nahlédli pod pokličku výzkumu v CEET.

Centrum nanotechnologií: mikroskopy, rukavicový box a tekutý dusík

Velkým tématem bylo také Centrum nanotechnologií CEET. Tam se studenti dostali ke světu, který běžným okem nevidíme, ale přitom má obrovský význam.

Seznámili se s moderními analytickými a syntetickými metodami, elektronovou mikroskopií, přípravou nových materiálů a jejich využitím v energetice, katalýze i ochraně životního prostředí. Zaujala je také nanomedicína, ukládání energie a elektrochemické systémy, tedy například principy spojené s bateriemi.

Reakce studentů v dotazníku na otázku: „Co se ti líbilo nejvíce?“

„Nano mikroskopy.“

„Mikroskopy.“

„Nano mikroskop.“

„Laboratoře a výzkumy.“

„Takové zajímavé rukavice.“

Ty „zajímavé rukavice“ byly nejspíš rukavicový box, tedy zařízení, ve kterém se pracuje v kontrolované atmosféře.

A pak tekutý dusík. Ten samozřejmě zaujal taky.

„Tekutý dusík, byla s ním sranda.“

A upřímně, chápu. Některé věci jsou prostě efektní. Důležité ale je, že za efektem je i věda.

Když dobrý den pokračuje: přednáška a Budkuj.me

A protože byl dobrý den a já jsem pro každou smysluplnou akci, zapojila jsem se ještě do Budkuj.me. Princip byl jednoduchý a skvělý: složit budku nebo krmítko pro ptáky, které se pak umístí v areálu VŠB-TUO. Ptáci tak získají další místo pro úkryt, hnízdění nebo přikrmování a kampus bude zase o něco živější.

A jak se mi moje budka povedla? Vidíte sami:

A mimochodem, dobrý nápad to přišel i „týpkovi z Anglie“. Taky si jednu budku složil a dokonce přemýšlel, jestli si ji nevezme s sebou.

Bylo to fakt fajné. Praktické, konkrétní a s okamžitým výsledkem.

O akci psala také VŠB v článku Budkuj.me přineslo do kampusu nové budky a krmítka pro ptáky. A ano, tohle rádi nasdílíme. Udržitelnost nás baví. A dobré činnosti taky.

Proč to celé dává smysl

Podobné exkurze nejsou jen „výlet mimo školu“. Jsou to chvíle, kdy studenti vidí vědu naživo. Mohou nahlédnout do laboratoří, slyšet o výzkumu přímo od lidí z praxe, vidět přístroje, které běžně neuvidí, a propojit si školní učivo s reálným světem.

Cílem není udělat ze všech chemiky, geology, odborníky na nanotechnologie nebo výzkumníky. I když kdo ví. Třeba právě taková exkurze v někom něco nastartuje. U mě to kdysi byla návštěva OZO Ostrava, která mě nejspíš nasměrovala k ekologii a studiu environmentálních věd. Takže ano, jedna dobrá exkurze může mít větší dopad, než se na první pohled zdá.

Cílem je ukázat, že věda není nuda. Že ochrana životního prostředí není jen heslo. Že nanotechnologie nejsou sci-fi. Že geologie nejsou jen kameny.