Chemie, geologie, minerály, ropa, fosilie, léčiva, kosmetika. Na první dobrou to možná zní jako hromada nesouvisejících témat. Jenže přesně o tom podobné exkurze jsou. Ukázat mladým lidem, že věda není izolovaná v učebnici, ale že spolu věci souvisí. A že to, co se učíme ve škole, se pak objevuje v zubní pastě, krému, lécích, stavebnictví, průmyslu, palivech nebo třeba v obyčejném kameni.

Tentokrát jsme s mládeží vyrazili na VŠB – Technickou univerzitu Ostrava. Program byl rozdělený do dvou skupinek, aby si žáci mohli víc věcí opravdu vyzkoušet a nebyli jen diváci někde v zadní řadě. A to je za mě zásadní. Protože jakmile si člověk vezme do ruky zkumavku, něco promíchá, sleduje reakci a vidí výsledek, chemie najednou není jen „něco na test“.

Exkurze začala v Geologickém pavilonu prof. Františka Pošepného a pokračovala v laboratořích Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO.

Geologický pavilon: minerály, fosilie, ropa i drahokamy

První část programu proběhla v Geologickém pavilonu prof. Františka Pošepného na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Žáci absolvovali úvodní přednášku od zaměstnanců VŠB a poté následovala komentovaná prohlídka expozice.

A tady se otevřel úplně jiný svět. Minerály, horniny, fosilie, polodrahokamy, drahokamy i ropné produkty. Ne jen vitríny a „hezké kameny“, ale příběh o tom, jak vznikala planeta, odkud pochází suroviny kolem nás a proč nejsou horniny a minerály důležité jen pro geology.

Za mě byla tahle část srdcovka, protože šutry mám ráda od dětství. Fosilie, zajímavé kameny, krystaly, záhnědy, ametysty nebo fluority dokážu hledat na poli, v lese i v lomu. Ale přesně proto mi dává smysl ukazovat geologii i mladým lidem. Když člověk pochopí, že „kámen“ není jen kámen, začne úplně jinak vnímat svět kolem sebe.

Během prohlídky jsme se bavili o tom, jak minerály vznikají, jaký mají význam v průmyslu a kde se s nimi setkáváme v běžném životě. Některé příklady šly krásně propojit i s kosmetikou, léčivy nebo každodenní hygienou.

Fluorit, známý také jako kazivec, souvisí s fluorem a fluoridy. A fluoridy většina lidí zná hlavně ze zubních past. Z minerálu ve vitríně jsme se tak najednou dostali až k rannímu čištění zubů.

Vápník si mnoho lidí spojí hlavně s kostmi a zuby, ale jeho sloučeniny najdeme také v horninách, doplňcích stravy, některých léčivech nebo kosmetice. Uhličitan vápenatý se může používat například jako plnivo, jemná abrazivní složka v některých zubních pastách nebo látka upravující vlastnosti výrobku.

Sádrovec je další krásný příklad. Vyrábí se z něj sádra, kterou známe ze stavebnictví, zdravotnictví i zubního lékařství. Minerál, který na první pohled nemusí působit nijak dramaticky, má v praxi obrovské využití.

A ropa? Ta sice nevypadá tak fotogenicky jako ametyst nebo křišťál, ale náš svět je s ní pořád silně propojený. Z ropy nevznikají jen paliva. Ropné produkty souvisí také s výrobou plastů, syntetických materiálů, parafínu, vazelíny, minerálních olejů a dalších látek, které najdeme i v některých kosmetických nebo farmaceutických výrobcích.

Právě tady se krásně otevírá prostor pro otázky, které řešíme i v GreenGate. Odkud látky pocházejí? Proč je používáme? Kdy jsou užitečné? Kdy jsou zbytečné? A co se s nimi děje dál, když produkt použijeme?

Fosilie, začátek života a dinosauři

Velký zájem vzbudila také část věnovaná fosiliím a vývoji života. Žáky zaujala obrazovka, kde byl ukázán začátek života, a samozřejmě i exponáty spojené s dávnou minulostí planety. Tady jsme ale bohužel už tolik času neměli.

Jedna ze zpětných vazeb mluvila za vše:

„Dinosauři, písek a ty pokusy mě bavily.“

Na závěr geo exkurze byl AZ-kvíz

AZ-kvíz. A tady přišlo milé překvapení.

Mládež měla možnost sedět, odpočívat, koukat do mobilu… Jenže místo toho si vybrali vědomostní kvíz. Chtěli hrát, odpovídat, soutěžit a ukázat, co vědí.

Tohle bylo opravdu příjemné překvapení. Často se říká, že mladé lidi nic nezajímá. Jenže tady bylo vidět něco úplně jiného. Když se téma podá prakticky, srozumitelně a trochu hravě, žáci se zapojí. Chtějí vědět. Chtějí zkoušet. A měli opravdu přehled 👏.

Laboratoře CEET: chemie, která se opravdu děje

Po geologické části se žáci přesunuli do laboratoří Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO. Program byl praktický, názorný a hlavně zapojoval samotné žáky.

V laboratořích si vyzkoušeli několik experimentů. Například rozklad peroxidu vodíku, kde bylo krásně vidět, že chemická reakce nemusí být jen rovnice na tabuli. Může být rychlá, viditelná a pro žáky mnohem zapamatovatelnější.

Dalším pokusem byla adsorpce barviv pomocí aktivního uhlí. To je výborný příklad látky, kterou známe i z běžného života. Aktivní uhlí se používá jako léčivý přípravek při některých trávicích potížích, třeba když sníme něco, co nám nesedne. Najdeme ho také v některých zubních pastách nebo pleťových maskách. V laboratoři tak žáci viděli princip, který se objevuje i v produktech, se kterými se mohou běžně setkat.

Vyzkoušeli si také práci s přírodními látkami, například izolaci chlorofylu z listů a beta-karotenu z mrkve. Chlorofyl jako zelené barvivo rostlin, beta-karoten jako oranžové barvivo známé třeba z mrkve. Tady se krásně propojila chemie s potravinami, kosmetikou, doplňky stravy i tématem barviv.

Došlo také na denaturaci bílkovin na vaječném bílku. Věc, kterou známe z kuchyně, jen o ní běžně nepřemýšlíme jako o chemii. Přitom chemie je i vaření, pečení, čištění, kosmetika, trávení nebo výroba léků.

Pokusy bodovaly nejvíc

Ze zpětných vazeb bylo jasné, že laboratorní část žáky opravdu bavila. Některé odpovědi byly krátké, ale o to výmluvnější.

„Pokusy v chemické laboratoři, protože to byla zábava.“

„Nejvíce se mi líbilo v laboratoři.“

„Ty pokusy v laboratoři, baví mě dělat pokusy.“

„Líbily se mi chemické pokusy, protože byly zajímavé.“

„Příjemný personál, pokusy v laboratoři.“

„Laborka.“

Proč to celé dává smysl

Velkou radost nám udělala také reakce pedagogů. Exkurze je nadchla a už teď se bavíme o další spolupráci i dalších skupinách studentů. A pokud díky GreenGate vznikne přímé propojení školy s VŠB, kam budou učitelé jezdit se žáky na další exkurze už i sami, je to za nás skvělý přesah projektu.

Cílem totiž není udělat ze všech chemiky, geology nebo výzkumníky. Cílem je ukázat, že věda není nuda, chemie není strašák a geologie nejsou jen kameny ve vitríně. Kosmetika, léčiva, zubní pasta, ropa, minerály, aktivní uhlí, fosilie i životní prostředí spolu souvisí mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Mládež si odnesla nové znalosti, praktickou zkušenost i zážitek. A když se žáci vracejí z exkurze s tím, že je bavily pokusy, minerály, dinosauři, AZ-kvíz i laborka, pak to podle nás splnilo přesně to, co mělo.

O laboratorní části psal také CEET v článku: Mladí chemici v akci: Žáci z Albrechtic experimentovali v laboratořích CEET. Školní pohled na akci najdete v článku: Za vědou na VŠB: 8. B si vyzkoušela roli výzkumníků.